V létě 1969, kdy vstoupili první lidé na Měsíc, podnikla skupina dobrodruhů v ponorce výpravu Golfským proudem.

Příští letní olympiáda bude zřejmě nebývalou přehlídkou mnoha futuristických a vyspělých technologií. Japonsko tak chce znovu světu ukázat, že je centrem technologických inovací prvního řádu. Sice není zaručeno, že úplně všechny budou plně připravené k datu zahájení olympiády v Tokiu, avšak japonské firmy ve spolupráci s japonskými vládními institucemi a univerzitami na nich intenzivně pracují a je zde velká šance, že tyto technologie změní Japonsko dříve nebo později velmi podstatným způsobem.

Co je na slavnostní zahájení olympiády lepší než ohňostroj? Meteorický déšť, padající z vesmíru. A co je ještě lepší než přírodní meteorický déšť? Člověkem vyrobený meteorický déšť "na zakázku", navedený přímo k určenému místu pozorování. Letní olympiáda v Tokiu bude pro Japonsko kromě svátku sportu i jedinečnou příležitostí světu předvést, jakých pokroků na poli technologií země dosáhla. 

Mayové dokázali jednotlivé události předpovídat až stovky let dopředu, protože dění ve světě vnímali jako cyklické a plné sérií zániků a vznikání. A odtud je jen kousek k účelovému výkladu o konci světa v roce 2012. Zcela však opomíjeli jednorázové jevy, jako třeba komety či meteory, protože se nehodily do mytologického výkladu. Více ve třetím, posledním dílu série o Mayském učení.

Pokud si odmyslíme na svou dobu velmi důkladná a přesná pozorování planet, Měsíce a Slunce v rámci mayské astronomie, musíme si uvědomit, že u Mayů nešlo o vědu v dnešním moderním slova smyslu. Mayská astronomie byla prakticky neoddělitelně spojena s astrologií, mytologií a s náboženskými představami, které do ní vnášeli kněží, aby s jejich pomocí vládli. Jak fungoval jejich výpočetní systém a kalendář, přibližuje druhý díl série o Mayském učení. 

Mayská civilizace je považována za nejvyspělejší kulturu předkolumbovské Ameriky. Pouze Mayové totiž mezi všemi předkolumbovskými kulturami plně rozvinuli písmo pro zaznamenávání různých faktů, vztahů nebo myšlenek. Díky tomu dnes víme, jak vypadaly jejich na svou dobu velmi pokročilé matematické či astronomické znalosti.

Skutečná univerzální umělá inteligence nevznikne přes noc jako velké překvapení, bude si potřebovat projít stejným vývojem jako živé bytosti. A nepůjde to ani bez spolupráce týmů napříč celým světem, minimálně na bázi sdílení pokroků na konferencích, připomíná poslední díl mikroseriálu o AI.

Oboru umělé inteligence se konečně začíná dostávat pozornosti i v komerční sféře a investice do vývoje rostou. Průmysl i běžné součásti našeho života se totiž v dohledné době bez sofistikovaných zařízení na bázi umělé inteligence neobejdou, upozorňuje třetí díl mikroseriálu o umělé inteligenci.