Lukáš Strašík

Chcete vidět všechny svaté? Zkuste to s novou hrou, které požehnal sám papež.

Fiakry jsou nedílně spojeny s obrazem Vídně. Ovšem takové Vídně, která už dávno neexistuje. Měly by z centra rakouské metropole zmizet? A nejsou podobné atrakce na obtíž i v jiných městech?

Za německé okupace Norska udržovalo s vojáky wehrmachtu intimní poměr přes 50 tisíc tamních žen. Po válce se s nimi brutálně zametlo, stejně jako s dvanácti tisícovkami dětí, které se z těchto vztahů narodily. Teprve teď se vláda oficiální omluvila těmto ženám, které už vesměs nejsou naživu.

Třináctého srpna si možná nejeden východní Němec připomněl 70 let od památné události, kdy se v bývalé Německé demokratické republice (tehdy ještě sovětské okupační zóně) zrodil nový hrdina: hrdina socialistické práce, německý stachanovec, úderník a předzvěst světlých zítřků komunistického ráje.

Papež je sice zástupce Ježíše Krista na zemi, ale ruku na srdce: pořád je to jenom člověk. Se vším, co k tomu patří. A jako takový se také se tu a tam rád zasměje. A proč by vlastně nemohl?

Dá se volební vítězství strany, která dostala přes 37 procent hlasů, nazvat debaklem? A může bouřlivě slavit triumf strana, která skončila druhá s ani ne poloviční voličskou podporou? Anebo to všechno jen záleží na úhlu pohledu?

Jednou z událostí, které změnily mediální svět, byla i smrt papeže Pia XII. před šedesáti lety. Provázely ji skandály a kontroverze: Smrt byla ohlášena předčasně, konzervace těla se nepovedla a do médií se dostaly jeho lékařské záznamy.

Koho má zadržet plot, který postaví Dánové na hranici s Německem? Zvířata, nebo lidi?