Ladislav Loukota

Při řízeném sestupu v horních vrstvách atmosféry Saturnu zanikla sonda Cassini. Skončila tím její dvacetiletá mise, která vydatně rozšířila naše poznatky o šesté planetě sluneční soustavy. Cassini nám osvětlila především mechanismy saturnské atmosféry a potvrdila očekávání kolem Titanu, nejvýrazněji však pomohla rovněž hledání podzemních mimozemských oceánů – a možná nás tak přiblížila k nalezení mimozemského života. Vybrali jsme pět nejvýznamnějších vědeckých objevů mise.

Spolknout stroje menší, než je schopné rozeznat lidské oko, a za pět dnů se díky nim vyléčit z infekce? To není příklad ze světa sci-fi, nýbrž popis terapie provedené v polovině srpna na Kalifornské univerzitě. Tým vědců pod vedením chemičky Berty Estebanové Fernándezové de Ávila tu prokázal, že mikrostroje mohou být uvnitř těla efektivnější než běžná léčiva. Jejich terapie využívající mikromotorů se prozatím vyzkoušela na myších. 

Již přes 40 let čekají příznivci kosmonautiky na příchod kosmického letadla, které by zvládlo dosáhnout kosmu "na jedinou nádrž". Teprve po jeho sestrojení by cena letenky měla podstatněji klesnout a lidstvu by se měl se otevřít pravý kosmický věk. Po amerických raketoplánech (a dalších nesplněných kosmických letounech) tuto pozici v posledních letech obsadil koncept britského letounu Skylon. Jeho hlavní předností je možnost využívat v hybridních motorech po část letu atmosférický kyslík, což šetří startovací hmotnost stroje. Nyní se však objevilo srovnání, podle něhož by i let Skylonu byl příliš drahý. Na hlavu jej prý poráží už dnes cena letů společnosti SpaceX.

Jídlo vyrobené z elektřiny! Jídlo vyrobené ze vzduchu či vody! Takové a podobné senzační titulky měly na počátku srpna články informující o vynálezu vědců z finské Lappeenranta University of Technology, z nichž se skoro zdálo, že se již brzy nasytíme přicucnutím úst k elektrické zásuvce. Ačkoliv je realita fungování finského přístroje samozřejmě podstatně méně revoluční, zařízení skutečně může efektivně pomoct v oblastech s nedostatkem potravin.

Letošní 12. říjen bude zlomový nejen pro tým astronomů vědce Vishnu Reddyho z Arizonské univerzity, ale možná i pro budoucnost života na Zemi. Reddyho tým totiž na skutečném průletu malého asteroidu jménem 2012 TC4 otestuje postupy sledování tělesa i komunikaci mezi různými pracovišti, jako kdyby se 2012 TC4 chystal srazit se Zemí. Zní to triviálně, v reálu jde ovšem o nejvýznamnější krok vstříc obraně před asteroidy za velmi dlouho dobu.

Solární panely všude kolem – od oken, přes střechy domů až po karosérie aut a klidně i oblečení. Právě to možná slibuje novinka z dílny MIT. Zdejším vědcům se totiž podařilo vyvinout solární panel, který je jednak průhledný, a pak také ohebný. Vynález využívající grafenu by mohl být významným krokem k efektivnějšímu využití fotovoltaiky, i k němu se však vážou inherentní problémy této technologie.

Obyvatelé Houstonu tento týden čelili nejen rozsáhlým povodním způsobeným tropickou bouří Harvey, ale i jejím kuriózním sekundárním dopadům. Zaplavenými oblastmi totiž začaly proplouvat kolonie místních ohnivých mravenců. Do popředí se tak znovu dostala pozoruhodná "námořnická" schopnost tohoto druhu.

Počátek efektivního pěstování chaluh pod mořskou hladinou si od nového programu slibuje společnost Marine BioEnergy, která ve spolupráci s University of Southern California a Wrigley Institute připravuje pilotní program testující, nakolik je něco podobného možné. Jako u řady moderních nápadů to stojí a padá na robotech.