Již popáté za posledních 11 let překonali vědci společnosti IBM rekord v uchování velkého počtu digitálních dat v magnetické pásce. Jejich nové číslo představuje 201 GB na čtvereční palec – to je dvacetkrát více, než kolik dovolují dnešní komerčně dostupné pásky. V budoucnu by se tak mohly objevit pásky, které se sice vejdou malé do lidské dlaně, dovedou však uchovat až 330 TB dat. 

Ačkoliv na vznik života na Zemi došlo již před necelými čtyřmi miliardami let, po valnou většinu historie naší planety měl život pouze formu jednobuněčných mikrobů. Zlomem, vedoucím postupně až k věku suchozemských tvorů, dinosaurů i lidí, byla před přibližně 540 miliony let tzv. Kambrická exploze, kdy rapidně přibylo mnohobuněčných živočichů, které již můžeme označit za "zvířata". Nad důvody Kambrické exploze vědci spekulují dlouho, podle nové australské studie však její kořeny můžeme najít v tání ledovců. 

Pokud byste na mapě měli najít oblast nejhustěji posetou vulkány, možná byste ukázali na západní pobřeží USA, Japonsko anebo (donedávna nejsprávněji) Východoafrický rift, jehož vrcholem je hora Kilimandžáro. Nový objev 91 sopek ukrytých pod antarktickým ledovým příkrovem však prvenství zřejmě přesouvá až na jižní pól.

Když se řekne "budoucnost kosmonautiky", většina lidí si nejspíš představí odvážné posádky kosmických lodí. Vizionáři jako Elon Musk, plánující kolonizovat Mars, tomu dodávají na hodnověrnosti. Odborníci však budoucnost průzkumu vesmíru vidí spíše v sondách a studie Jet Propulsion Laboratory americké NASA proto nyní navrhuje více se věnovat vývoji autonomní umělé inteligence, díky níž by zítřejší sondy získaly vlastní hlavu.

Prevence je tím nejlepším způsobem, jak předejít zdravotním komplikacím. Zdravotníci ani pacienti přitom ale většinou nejsou zvyklí věnovat pozornost každé změně v těle. Objevují se však nápady, jak by tělo s trochou pomoci mohlo svůj stav telegrafovat do okolí. Naposledy výzkumnice Katia Vega spolu se svým týmem z MIT předvedla koncept biosenzoru DermalAbyss, které disponuje rozhraním právě ve formě chytrého tetování. 

Stále častěji končí debata umělých inteligencí výrazy, jimž lidé přestávají rozumět - nejnověji se tak stalo v pokusu dvou konverzujících botů společnosti Facebook. Může jít také o náhodu, odborníci se však přiklánějí k tomu, že jde spíše o projevy překvapivého a rostoucího chápání neuronových sítí lidské řeči. Mohlo by to strojům jak konečně dodat "duši" blízkou člověku, tak i změnit chápání lingvistiky. 

Soukromá společnost SpaceX se proslavila snahou recyklovat první stupně svých raket Falcon 9 pro další lety. Po jejím boku však možná brzy stane i jiná "recyklační" iniciativa - americká NASA totiž vypsala desetimilionovou studii, která má řešit, zda je možné vrchní stupně nosičů upravovat pro obytné využití jako kosmické stanice. Nejde přitom o nový nápad, při současné poptávce o maximalizaci využívání kosmonautiky se však konečně může setkat s pozitivní odezvou. 

Ačkoliv trendem inovací na poli energetiky dnes zůstávají obnovitelné zdroje, stále větší podíl firem mezi ně počítá i nové návrhy jaderných reaktorů. Největším hitem je přitom momentálně miniaturizace v modulární nebo také kapesní jaderné reaktory. Po společnosti NuScale, která na jaře uzavřela s americkou vládou smlouvu na stavbu prvních prototypů, se věci hýbou kupředu také v Kanadě, Británii a možná i nad našimi hlavami.