Ladislav Loukota

Konec sezónního očkování. To slibuje nová vakcína proti chřipce vyvinutá na Oxfordské univerzitě. Není to sice první pokus na poli všeobecného očkování proti chřipce, ale pro připravovaný klinický test chce britský Národní institut pro zdravotní výzkum (NIHR) získat více než deset tisíc lidí. Vybírat bude potenciálně rizikové pacienty nad 65 let. Bude-li u nich očkování fungovat, mohli by se dočkat trvalé ochrany před různými typy chřipky.

Měsíc dnes sice působí jako suchá skála na noční obloze, realita je však možná jiná. Nová studie americké Brownovy univerzity se domnívá, že na povrchu Měsíce se ukrývají další doposud netušené zásoby zmrzlé vody, ukryté uvnitř vulkanické horniny. Zjištění by mohlo napomoci budoucím letům k Měsíci i mimo něj. Jiná studie však na něj vrhá stín pochybností.

Šuškanda o tom, že vědci věnující se detekci gravitačních vln objevili něco nového a významného, se po několika týdnech tajností potvrdila. Díky mezinárodní spolupráci se jim podařilo odhalit novou, v pořadí čtvrtou a doposud nejvýznamnější gravitační vlnu.

Jmenuje se Kymriah a má pomocí upravených imunitních buněk léčit leukémii. Spojené státy ji koncem srpna schválily k použití na běžných pacientech, na trh se tak dostala první genová terapie. Netrvalo to ale ani týden a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) další testování jiné imunoterapie od konkurenční společnosti dočasně zakázal. Při klinických testech totiž zemřel pacient. 

Na Mezinárodním astronomickém kongresu 2017, který se koná v australském Adelaide, představil v pátek ráno Elon Musk za společnost SpaceX aktualizaci svých plánů na program letu k Marsu. Ačkoliv SpaceX ve vývoji své rakety a lodi daleko nepokročila, upravená vize stojí nohama trochu více na zemi.

Průlety asteroidů kolem Země patří mezi ostře sledované astronomické události. Co byste však řekli tomu, kdyby kolem naší planety proletěla rovnou hvězda? Údaje z evropské vesmírné observatoře Gaia naznačují, že bychom se podobného průletu mohli dočkat už za pouhého 1,3 milionu let. Ačkoliv bude narušitel od Země vzdálen kolem 16 tisíc astronomických jednotek, pro vnitřní světy může setkání přesto věštit zkázu.

Následují členové zvířecí smečky svého alfa samce automaticky, anebo mezi sebou svou volbu nějak komunikují? Odpověď  na to se snažili najít vědci z australské Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří studovali psy hyenovité. Závěrem pozorování je, že zvířata docházejí ke konsensu díky kýchání.

Pozorování Slunce patří mezi disciplíny, které pomohly moderní vědě k jejímu zrodu. Přesto máme stále co dohánět – úhlem našeho pohledu na Slunce je totiž skoro vždy jenom Země. Před dvěma lety se podařilo to pro jednou změnit, když improvizovaný pokus dovolil přeměnit flotilu kosmických sond na aparatury sledující průběh výronu koronální hmoty napříč celou sluneční soustavou. Poprvé v historii jsme tak mohli jev sledovat, jak se šíří napříč planetami.