Před 130 lety vstoupil na půdu Spojených států geniální skladatel Antonín Dvořák. Do zámoří se mu moc nechtělo, nakonec ho ale Amerika silně inspirovala. Složil tam jedno z nejlepších děl klasické hudby - Symfonii č. 9, zvanou též novosvětská.

Kopec Velký Kosíř patří k dominantám Hané a se svými 442 metry nad mořem také na Hané nemá konkurenci. Kopec, na kterém se turista neztrhá, i tak nabízí parádní výhledy do okolí. A obec jen pár kilometrů od jeho úbočí pak skýtá několik perliček.

K dominantám jihočeské Bechyně patří renesanční zámek, most i gotický klášter. Okolí lázeňského městečka na Lužnici ale přitáhne i fanoušky technických památek, romantických údolí a lehce adrenalinových zážitků. A parádní jsou jak v babím létě, tak i v teplém podzimu.

Byla prý nejkrásnější z dcer bavorského krále Maxmiliána I. Josefa a jeho ženy Karolíny Bádenské. Výhodu v osobním životě jí to však nepřineslo. 

Novohradsko má zvláštní šmrnc. Je to region, který nepatří mezi profláknuté turistické lokality, turisty však po první návštěvě často chytí za srdce. Táhne je to tam zpátky – ať už do samotného města, nebo okolní přírody. Místní hrad přečkal dopad dvou zvláštních katastrof a do podoby Novohradska se zapsaly také zajímavé charaktery osobností z rodu, který Nové Hrady po staletí spravoval – včetně žen.

Gisela Habsbursko-Lotrinská byla druhorozenou dcerou rakouského císaře Františka Josefa I. a císařovny Sisi. Oproti svým mladším sourozencům, Rudolfovi a Marii Valerii, je zřejmě o něco méně známá, ovlivnila však životy mnoha lidí. Už jako zralá dáma také prokázala překvapivou přizpůsobivost dějinným zvratům. Zemřela před 90 lety v Mnichově, jako poslední ze čtyř dětí císařského páru.

Napoleon II., posmrtně přezdívaný Orlík, přišel na svět jako prominentní a oslavované dítě. Už za pár let však skončil v noblesním „domácím vězení“ bez obou rodičů. Jeho život byl krátký a v podstatě asi i docela smutný. Syn císaře Napoleona Bonaparta a rakouské arcivévodkyně Marie Luisy zemřel 22. července 1832 v pouhých 21 letech.

Učitelka, politička a feministka Františka Plamínková se výrazně zapsala do naší historie. Měla podíl na tom, že ženy získaly volební právo a učitelky mohly zakládat rodiny. Za první republiky se také snažila zlepšit podmínky a šance žen v tehdejší společnosti. Odvážnou osobnost a bytostnou demokratku nacisté 30. června 1942 zavraždili na kobyliské střelnici.