Projekt Českého rozhlasu Rozděleni svobodou, který mapuje českou společnost 30 let po listopadu 1989, poukazuje na přítomnost ohrožené a strádající třídy obyvatel České republiky a otevírá úvahy o různých typech kapitálu a budoucí existenci společenské elity u nás. Stane se jí nastupující kosmopolitní třída?

Komunisté v posledních letech ztrácejí voliče a nedávný průzkum, který jim přisoudil méně než pět procent hlasů, je jen součástí tohoto vývoje. Namísto změn a sebereflexe však vedení KSČM ukazuje na vnějšího nepřítele a kope kolem sebe. Jaké má partaj vyhlídky a k čemu by se měla odhodlat? 

Podle průzkumů veřejného mínění se propadají nejen preference levicových stran u nás, ale také se snižuje počet lidí, kteří se obecně hlásí k levici nebo levému středu. Potřebujeme vůbec levicovou politiku? A co by uskupení hlásící se k levici měla dělat, aby si našla cestu k voličům?

Pirátská strana plánuje vybírat své případné nominanty do vlády po příštích volbách do sněmovny nezvykle otevřeným a transparentním způsobem. Jak to bude fungovat a jaké požadavky by měli kandidáti na ministry splňovat? A jak máme přístup Pirátů chápat a co o nich vypovídá?

Leckdo si láme hlavu nad tím, co všechno se u nás při privatizaci rozkradlo, ale málokdo si klade otázku, jestli bylo opravdu nutné všechny podniky privatizovat, upozorňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz doktorand historie na Oxfordské univerzitě Martin Babička. Popisuje také hodnoty, které společnost vyznávala na přelomu 80. a 90. let. (První část rozhovoru ZDE).

Hnutí Václava Klause mladšího představilo svůj program a odborné garanty. Ustavující celostátní sněm má ale ještě před sebou. Už nyní se ukazuje, že hlavní předností nově vznikajícího uskupení je především osoba Klause mladšího a jeho šikovnost. Na čem chce úspěch svého hnutí založit?

Kupónová privatizace byla projektem, který sliboval splnit to, co komunistická strana nikdy nesplnila: že lidé opravdu vlastní majetek, zatímco předtím ho ovládaly anonymní struktury, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz doktorand historie na Oxfordské univerzitě Martin Babička. Hovoří také o tehdejší představě Západu a marketingu privatizačních fondů.

Do středu veřejné debaty se u nás opakovaně vracejí všemožné pamětní desky či sloupy, nejnověji je to socha maršála Koněva v Praze 6. Ve skutečnosti však o ně samotné moc nejde, jsou jen zástupným symbolem, o který se vedou aktuální politické střety. Co si ale s pomníkem v nadživotní velikosti počít?