Noha prvního Čecha, tedy přesněji Čechoslováka, vkročila na ledovou půdu Antarktidy 27. ledna roku 1929, a to s posádkou amerického polárníka Richarda E. Byrda. Za účast v expedici navíc Václav Vojtěch obdržel nejvyšší americké civilní ocenění - Zlatou medaili Kongresu USA.

Český panteon světců není příliš rozsáhlý. Kromě čistě domácích svatých v něm najdeme i několik "přespolních". Jedním z nich je právě Vintíř, mnich, poustevník a diplomat. Jeho pozoruhodná osobnost je opředena mnohými legendami.

Český kinematograf, tak zní jméno výstavy v Národním technickém muzeu, kterou může zájemce z řad fanoušků počátků českého filmu shlédnout do 6. března letošního roku. Stejně zněl název malé dřevěné boudy na pražském Výstavišti, v níž promítal své první filmy Jan Kříženecký, průkopník české kinematografie. Náměstí před filmovými ateliéry na Barrandově nese jeho jméno dodnes.

O Davidu Zeisbergerovi, považovaném ve Spojených státech za významnou historickou osobnost, v našich zemích nejspíš mnoho lidí neví. Nebo se tak alespoň domnívají – ve skutečnosti zná severomoravského rodáka nejeden čtenář dobrodružné literatury, ovšem pod jiným jménem. 

Prokop Diviš, jedno z dvaasedmdesáti jmen české historie, napsaných pod okny Národního muzea. Premonstrát, kněz, přírodovědec i hudebník. Především ale tvůrce přístroje zvaného "machina meteorologica", bleskosvodu.

Měsíční krajina, poetický název jedné kresby. Takhle nějak si ji roku 1942 představoval čtrnáctiletý chlapec v terezínském ghettu. O dva roky později už nebyl mezi živými. V jeho snech člověk dobýval vesmír. On sám se toho nedožil, kopii kresby Petra Ginze však do kosmu vynesl raketoplán Columbia při své poslední vesmírné misi.

Ostrovy Indického oceánu! Kdo by je nechtěl spatřit? Počátkem devatenáctého století po tom toužilo hned několik evropských cestovatelů. Jedním z nich byl Václav Bojer, zahradník a posléze botanik, první Čech na půdě ostrova Mauricius, jehož práce je dodnes oceňována ve světových odborných kruzích. Jen doma zůstal ve stínu slavnějších cestovatelů.

Žlutá, červená či bílá zářící hvězda zdobí od počátku adventu nejedno okno či domovní průčelí našich saských sousedů. Patří tam k nejoblíbenější vánoční výzdobě. Ochranovská, herrnhutská nebo také moravská hvězda. A proč zrovna tato tři jména?