Výjimečná lékařka, nositelka řádu T. G. Masaryka, působící v letech předválečných v iráckém Bagdádu. Rodačka z jihočeských Bernartic, nazývaná "Albertem Schweitzerem v sukních", upadla za komunistického režimu v zapomenutí. Její příběh vzkřísila spisovatelka Ilona Borská svým románem Doktorka z domu Trubačů.

Mnohý z nás už jistě přešel Mánesův most, navštívil pražský "Mánes" s jeho vodárenskou věží či obdivoval Mánesovu kalendářní desku na Staroměstském orloji. Poezie obrazů Jitro a Večer, Červeného paraplíčka i krojovaných Hanaček oslovuje dodnes. Nejedno z děl velkého malíře českého romantismu ostatně známe, aniž bychom věděli, že je právě od něj. 

Skaut duší i tělem. Tak by se zcela právem dal označit Velen Fanderlik, právník s poněkud nezvyklým jménem, autor dlouho nepřekonané "Skautské praxe", který myšlence skautského hnutí zasvětil celý svůj život. V dějinách skautingu zanechal nepřehlédnutelnou stopu.

Jan Svatopluk Presl, přírodovědec a tvůrce českého odborného názvosloví. Jeho jméno je jedním dvaasedmdesáti, které je vepsáno do fasády Národního muzea. Většina slovních novotvarů, které vymyslel žije dodnes. Klokan, bobr, tuleň a hroch, ale také kyslík, draslík či vápník. S nástupem jara můžeme navíc obdivovat Preslovy sněženky a bledule. 

Loňského roku oslavilo Polsko 1050 let od přijetí křesťanství, přesněji řečeno od křtu knížete Měška I. z rodu Piastovců. O tento zásadní čin, znamenající pro Polsko rovnocenné postavení mezi raně středověkými evropskými státy, se zasloužila česká knížecí dcera s poněkud nezvyklým jménem Doubravka.

Jeden z nejvýraznějších a nejslavnějších klavíristů své doby, tedy přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Novátorskou tvorbou připravil půdu nástupu nového hudebního směru – romantismu. Klavírní virtuos, skladatel, pedagog a "hudební emigrant". Od jeho úmrtí uplyne 20. března uplyne právě 205 let. 

Pokud vám snad loňského podzimu unikl dokument České televize s názvem Muž z obrazu, rozhodně si ho z archivu České televize pusťte. Seznámíte se tak s fotografem, filmařem a etnografem Vladimírem Kozákem, jehož unikátní etnografické sbírky a materiály ze života jihoamerických indiánů mohly být dnes chloubou českých a moravských muzeí. Bohužel, nestalo se tak.

Přeloučský rodák Alois Topič se v životě živil různě. Zahradničením, farmařením i obchodem, především ale lovem. Ne však ledajakých zvířat, jeho specializací byli australští vačnatci, především pak ptakopysk.