Přísně vzato se Marie Terezie (1717-1780) jako žena nikdy nemohla stát vládnoucí císařovnou Svaté říše římské, takže byla pouhou manželkou císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. De facto ale císařovnou byla, protože někdo to odvládnout zkrátka musel. Císař se o panování nestaral, vrtal se raději do finančních věcí a přírodních věd. Budiž mu přičteno ke cti, že mimo jiné založil známou schönbrunnskou zoo a že dotáhl z Nizozemska do Vídně jistého Gerarda van Swietena. Ten se proslavil nejen jako reformátor rakouského zdravotnictví, ale především jako dvorní lékař panovnice.

Jeho úloha nebyla snadná, protože měl na starosti pacientku, která byla zvyklá poroučet, nikoliv poslouchat: ve své době vládla koneckonců půlce Evropy. To už samo o sobě je velmi vysilující činnost. A když si k tomu ještě přičteme fakt, že přivedla na svět 16 dětí, je jasné, že ztracenou energii musela nějak načerpat zpět.

Stručně řečeno: Císařovna se cpala jako nezavřená – a bylo to na ní vidět. Nezdravé tučné jídlo do sebe soukala ve velkých kvantech, a ještě hltala nadmíru rychle. Takže se stalo to, co se stát muselo: Vládkyně povážlivě kynula a v jednom kuse si stěžovala panu doktorovi, že jí není dvakrát. Pan doktor samozřejmě přesně věděl, čím to je, ale jeho dobře míněné rady ohledně střídmosti při konzumaci byly házením hrachu na stěnu.

Kbelík jako odstrašující příklad

Až jednou dostal van Swieten spásný nápad. Požádal vladařku, zda by se příště mohl zúčastnit jedné z jejích hostin. Služebnictvu pak nařídil, aby mu servírovalo nachlup totéž, co Marii Terezii – nejen co do druhu, ale i co do množství. Po stolem pak měl schovaný kbelík, do něhož pokradmu sypal stejné porce, které do sebe ládovala císařovna. Když bylo po jídle, zalil to všechno ještě bohatě kávou, vínem a pivem, zamíchal a donesl kýbl panovnici. "Tak přesně takhle to teď vypadá v žaludku Vaší výsosti. Dobrou chuť," pravil suše.

Na císařovnu tato názorná demonstrace prý udělala velký dojem a traduje se, že se od té chvíle začala stravovat o poznání střídměji.

Těžko dnes říct, zda to je pravda, anebo pouhá legenda. Ale jak říkával Giordano Bruno: "Není-li to pravda, je to velmi dobře vymyšleno." A o Marii Terezii se v různých seriálech a filmech navykládala spousta mnohem závažnějších nesmyslů, takže tento známý příběh přinejmenším může posloužit jako tip na zhubnutí.

Marie Terezie, za jejíhož panování byla zavedena spousta reforem a která byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně, nakonec svého moudrého osobního lékaře přežila o osm roků. Na Gerarda van Swietena a jeho bohulibé skutky se ale nezapomnělo: jeho bronzová socha dodnes spolu s dalšími stojí na čestném místě u císařovniných nohou na vídeňském náměstí Maria-Theresien-Platz.