Dnes je pondělí 12. května 2025., Svátek má Pankrác
Počasí dnes 1°C Polojasno

Čipování psů bude povinné, zpřísní se i podmínky pro pejskaře

4. 9. 2017 – 14:28 | Zpravodajství | šar

Čipování psů bude povinné, zpřísní se i podmínky pro pejskaře
Kontrola načipovaného psa | zdroj: Profimedia

Od roku 2020 bude v Česku zavedeno povinné čipování psů. Počítá s tím novela veterinárního zákona, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. Norma má také zpřísnit podmínky pro chov psů, cílem je omezit jejich množírny. Novela má rovněž zdvojnásobit pokuty jednotlivcům za porušení veterinárních pravidel. Zeman podepsal také novelu zákona týkající se ochrany rostlin.

Povinně čipovat by se měli všichni psi v době prvního očkování proti vzteklině, tedy kolem půl roku věku zvířete. Podle podporovatelů této změny pak bude pro veterinární správu mnohem lepší při kontrolách psů zjistit, zda ten pes pochází z množíren. Kritici ale už dříve upozorňovali na to, že množírny budou dál opouštět neočipovaná osmitýdenní štěňata.

V ČR je kolem 1,5 milionu psů, část z nich již čip má. Pořizovací cena čipu závisí na jeho typu, mohla by se pohybovat mezi 120 a 450 korunami, míní poslanci. Za čipování si soukromí veterináři účtují od zhruba 300 korun do 550 Kč.

Vládní novela počítá s tím, že útulky pro opuštěná zvířata budou nově povinně podléhat registraci kvůli zajištění veterinárního dozoru. Novela navíc nově definuje útulky tak, aby pro ně bylo možné stanovit ještě další pravidla podzákonnými normami.

Až na 20 tisíc korun či až na 100 tisíc korun podle druhu provinění se novelou zvýší pokuty za porušení zákona. Toto zdvojnásobení výše pokut bylo ve Sněmovně zdůvodněno tím, že se sankce od roku 1999 nezměnily a měly by si zachovat represivní i preventivní charakter.

Novela také povoluje možnost domácích porážek skotu mladšího šesti let. Na jednom hospodářství ale budou moci chovatelé ročně porazit jen tři kusy ve věku mezi dvěma až šesti lety. Zkrátit se má rovněž nahlášení domácí porážky veterinářům z jednoho týdne na tři dny. Maso z telat budou moci kvůli vyššímu riziku kontaminace konzumovat pouze členové domácnosti chovatele.

Norma rovněž legalizuje stav, kdy si výslužku zabijačky odnášejí osoby blízké chovateli. Norma upravuje i prodej produktů z prvovýroby, doplňuje jej o prodej nutrií.

Novela omezí dovoz škodlivých rostlin

Přísnější pravidla budou i pro používání přípravků na ochranu rostlin. Zeman podepsal i novelu, která má  omezit nepovolené nebo falšované přípravky pomocí sankcí a registrací Až na šest milionů korun norma zvyšuje pokuty za zavlečení škodlivých rostlin do Česka. Hlavním cílem návrhu je snížit výskyt nelegálních přípravků na ochranu rostlin na domácím trhu, a tím přispět ke zvýšení ochrany životního prostředí a potravinového řetězce.

Vládní návrh počítá s razantním zvýšením některých sankcí. Například nejvyšší možná pokuta ve správním řízení za nepovolené přebalování přípravků na ochranu rostlin se měla zvýšit z jednoho na tři miliony korun. Až na čtyři miliony korun se má zvýšit pokuta za uvádění na trh nebo používání nepovoleného přípravku. Novela také měla podle návrhu vlády z 1,5 milionu na pět milionů korun zvýšit pokutu za zavlečení škodlivých organismů nebo rostlin do ČR. Sněmovna horní sazbu této pokuty zvýšila na šest milionů korun.

Ministerstvo zemědělství zvýšení pokut zdůvodnilo tím, že jejich současná výše je nízká. Podle studie vypracované Evropskou komisí je v EU přibližně desetiprocentní podíl prodaných nepovolených přípravků, v ČR je to 17,5 procenta. Podle ministerstva nejde o ojedinělé případy.

Distributoři přípravků na ochranu rostlin pro profesionální pěstitele se budou muset podle návrhu povinně registrovat. V ČR je jich podle ministerstva 400, za registraci zaplatí 1000 korun. Návrh rovněž omezuje používání pesticidů a také platnost certifikace u sušáren dřeva, které hubí škodlivé organismy, maximálně na dva roky. Nyní je osvědčení časové neomezené.

Ministerstvo dodalo, že podle posledních údajů se v ČR ročně aplikuje 5,5 milionu kilogramů účinných látek, tedy asi 1,55 kilogramu látek na hektar zemědělské půdy a 2,16 kilogramu účinné látky na hektar orné půdy, chmelnic, sadů a vinic. Více než třetinu tvoří přípravky pro profesionální pěstitele.

Předchozí článek

Komentář: Lidl maže kříže. Máme ho snad ukřižovat?

Následující článek

Mateřská dovolená není typická dovolená, ale dá se při ní i snadno ušetřit