Chudé hornaté království na jihu Afriky v posledních letech ve svých četných řekách objevilo nový poklad. Místní lidé začali ve velkém chovat sladkovodní pstruhy, které dosud solili a sušili na slunci jen pro vlastní potřebu.

Stephen Phakisi v roce 2005 začal podnikat asi 50 kilometrů od přehrady Katse na řece Malibamatso. Výstavba 185 metrů vysoké betonové přehrady zvýšila hladinu vody v řece a vytvořila ideální podmínky pro chov ryb. Phakisi má malou plovoucí farmu, ve které dělníci v nepromokavých kombinézách loví do sítí duhové ryby. Muži pracují rychle, během dopoledne dovedou vylovit, zabít a uložit na led pro přepravu 16 tun ryb.

Spolu se dvěma společníky Phakisi využil vládní pobídky a vše se učil od základů. Musel se vyrovnat s úhynem ryb i skomírajícím potěrem během 16hodinového převozu. Prvních pět let byl jeho podnik ztrátový, ale vytrval a naučil se pracovat s místním podnebím. Celé Lesotho totiž leží v nadmořské výšce nad 1400 metrů a úroveň vody i hladiny kyslíku v ní se v průběhu sezony radikálně proměňují.

Rybí farma u přehrady Katse na řece Malibamatso v Lesothu | zdroj: Profimedia

Dnes farmář vyprodukuje 800 tun ryb ročně, prodává je za cenu o něco vyšší než v přepočtu sto korun za kilogram. Kromě několika místních restaurací končí veškerá jeho produkce na pultech největšího luxusního řetězce supermarketů v sousední Jihoafrické republice, kde se za vakuově balené porce platí až 1200 korun za kilogram.

V Lesothu zatím existují dvoje velké rybí sádky a mají jen malý význam v rozpočtu země, který je zhruba 50 miliard korun. Národní rozvojová agentura sází na další rozvoj tohoto odvětví díky výstavbě dalších přehrad. Plán na další přehrady se ale nelíbí lidem, kteří kvůli nim přijdou o svá pole, a tím i o obživu.

Dvoumilionové Lesotho začalo stavět mohutné přehrady před zhruba 30 lety, vodu z nich a z podzemních pramenů posílá do jihoafrických velkoměst Pretoria a Johannesburg, která jsou vzdálená přes 400 kilometrů. Za sdílení životadárné tekutiny loni Lesotho od vlády sousední země inkasovalo 1,5 miliardy korun.