Cestující tvrdí, že do letadla nastoupila mrtvá žena

Cestující na letu společnosti easyJet z Málagy do Londýna Gatwick se stali svědky události, která v nich zanechala šok, zmatek i otázky bez jasných odpovědí. Krátce před plánovaným odletem zemřela na palubě 89letá britská žena, která byla do letadla přivezena na invalidním vozíku. Zatímco aerolinka i úřady tvrdí, že byla při nástupu na palubu naživu, část cestujících je přesvědčena o opaku. Výsledkem je jedna z nejkontroverznějších událostí, jaké se v poslední době na evropských letištích odehrály.

Žena byla na palubu dopravena za asistence příbuzných a letištního personálu. Podle svědků působila od prvního okamžiku velmi křehce, bezvládně a neschopně reagovat na okolí. Měla zpevněný krk, hlavu podepřenou polštářem a byla shrbená v poloze, která u mnoha cestujících vyvolala okamžité obavy. Už při průjezdu uličkou letadla se lidé otáčeli a sledovali scénu, která jim připadala znepokojivá a nepatřičná. Přesto byla žena usazena do zadní části kabiny a letadlo zahájilo pojíždění k ranveji.

Krátce před vzletem se však situace dramaticky změnila. Palubní personál si všiml, že žena nejeví známky života, a let byl okamžitě přerušen. Stroj se vrátil zpět ke stojánce, na palubu dorazily záchranné složky a ostatní cestující byli vyvedeni zpět do terminálu. Místo krátkého letu do Londýna je čekalo dlouhé čekání a nejistota. Odlet byl nakonec odložen o zhruba dvanáct hodin.

Co viděli cestující na palubě

Jednou z nejvýraznějších svědkyň byla Petra Boddington, která seděla nedaleko zesnulé ženy. Popsala atmosféru šoku a tichého zděšení, které se šířilo kabinou už při nástupu. Podle ní bylo zjevné, že zdravotní stav ženy je velmi vážný a že není způsobilá k letu. Lidé kolem ní prý otevřeně diskutovali o tom, že žena vypadá, jako by nebyla při vědomí, a někteří dokonce tvrdili, že už tehdy nepůsobila živě. Zazněla i svědectví o tom, že během přesunu jí příbuzní podpírali hlavu, aby vůbec zůstala ve vzpřímené poloze.

zdroj: Profimedia.cz

Podobný pohled nabídla i mladá cestující Elizabeth Rowland, která seděla jen několik řad před ženou. Už u nástupní brány měla pocit, že se s ženou děje něco vážného. Popsala, že rodina se ji snažila před nástupem probudit, mluvila na ni a pokoušela se jí dát napít, jako by se snažila udržet dojem, že je vše v pořádku. Po návratu letadla k terminálu si Elizabeth všimla, že příbuzní ženy nepůsobili rozrušeně ani zaskočeně, ale zachovávali klid, což u některých svědků vyvolalo další otázky.

Další cestující, Tracy-Ann Kitching, uvedla, že sledovala převoz ženy uličkou letadla a že někdo musel fyzicky podpírat její hlavu. Kritizovala letištní tým zvláštní asistence i rozhodnutí umožnit ženě nastoupit na palubu. Podle jejích slov měl lékař, který byl na palubě, konstatovat, že žena byla mrtvá už v okamžiku, kdy ji usadili na sedačku. Právě tato tvrzení se stala jedním z hlavních bodů sporu.

Rozpory, vyšetřování a oficiální verze

Ne všichni cestující však sdílejí stejný názor. Muž jménem Tony Coatesworth, který seděl poblíž ženy, uvedl, že podle jeho pozorování žena v době usazení žila a dýchala. Zpochybnil také informace o počtu příbuzných, kteří ji doprovázeli, a upozornil na to, že sociální sítě mohou situaci zkreslovat a zjednodušovat. Podle něj se zdravotní stav ženy mohl prudce zhoršit až krátce před vzletem a nebylo možné předem odhadnout, co se stane.

Civilní garda v Málaze potvrdila, že byla k případu přivolána a že starší britská žena byla prohlášena za mrtvou na palubě letadla, které mělo krátce po jedenácté hodině dopoledne odletět do Londýna. Společnost easyJet uvedla, že let se vrátil na stojánku kvůli cestující, která potřebovala naléhavou lékařskou pomoc, a že i přes zásah záchranářů žena zemřela. Aerolinka zároveň zdůraznila, že bezpečnost a pohoda cestujících i posádky jsou její nejvyšší prioritou a že rodině zesnulé poskytuje podporu.

Událost tak zůstává zahalena nejistotou a rozpory mezi oficiální verzí a výpověďmi svědků. Pro cestující šlo o traumatický zážitek, pro rodinu zesnulé o osobní tragédii a pro aerolinku o reputačně citlivý případ, který znovu otevírá otázku odpovědnosti, hranic letištní asistence a rozhodování v krizových situacích, kdy jde o lidský život.