"Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd," pronesl ještě před volbami současný ministr financí Andrej Babiš.

Zdá se, že tomu tehdy věnoval pozornost jen málokdo. A navíc pro velkou část jeho fanoušků, kteří zaplavili český internet, je každý živnostník darebák, příživník nebo minimálně podezřelá osoba.  

"Tradice" velkého průmyslu na našem území sahá do 19. století a je reakcí na průmyslovou revoluci v Anglii. V tomto případě lze debatovat o slovu tradice, které by mělo označovat něco, co má mnohem starší kořeny než v předminulém století.

Malé a střední podniky mají tradici mnohem starší a lze tvrdit, že byly organickou součástí většiny českých měst a městeček. První zákonnou úpravou živností na našem území byl císařský patent vydaný dne 20. prosince 1859 (227/1859 ř.z).

S ohledem na aktuální kroky současného ministra financí, je zajímavé si přečíst už začátek samotného patentu.

"My František Josef První, z Boží Milosti císař rakouský, král Uherský a Český ... Vedeni jsouce úmyslem, živnostenskou přičinlivost v Naší říši rovnoměrně upraviti a co možná usnadniti, dali jsme slyševše Naše ministry a vyslechnuvše Naši říšskou radu, řádu živnostenskému tuto následujícímu Své schválení a nařizujeme takto…" 

I absolutistický panovník tedy chápal, že zákonná úprava nemá živnostníkovu činnost omezovat.

Chorvatsko, náš vzor?

Zavedení registračních pokladen, které v současné době navrhuje Ministerstvo financí, je přesně tím druhem opatření, které už teď odrazuje velké procento živnostníků od toho, aby pokračovali své činnosti. A je možné, že na úřady práce přivede další a další žadatele.

Není pochyb o tom, že současný ministr si dal za cíl zlikvidovat malé a české podnikání v Česku pod rouškou cílené kampaně proti nepoctivcům, aniž by připustil, že jeho opatření nejvíce zasáhne právě poctivé živnostníky, kteří se podle Babišových fandů přeci nemají čeho obávat.

Právě zkušenosti z Chorvatska a ostatních států, které si podobný systém vyzkoušely, ukazují, že český živnostník by se obávat měl. 

Ministerstvo financí přitom v současné době nemá studii dopadu tohoto návrhu. Společně s ohlašovací povinností jsou registrační pokladny možná tím posledním hřebíčkem do rakve českých malých a středních podniků. Zároveň usvědčují ministerstvo financí z neschopnosti efektivně vybírat daně a zajistit efektivní kontrolu.

Místo toho jednotlivá ministerstva bobtnají a předvolební sliby zůstávají jen na papíře. Babiš dál pokračuje v rétorice "všichni to tu 20 let dělali špatně, já to budu dělat lépe", ale ani ne po roce už musí být každému jasné, že to bude dělat úplně stejně, jen si to dovede lépe marketingově obhájit.   

V Česku jsou podobná "restriktivní" opatření dost možná určena jenom právě těm "slušným, poctivým a spořádaným" spoluobčanům, kterým dělá perverzní potěšení práskat na souseda třeba kvůli domácí zabíjačce. Babiš se už ani nesnaží zakrývat, že ke svému honu na českého živnostníka využívá právě tento druh lidí, ze kterého se rekrutuje největší skupina jeho oddaných příznivců, pro něž je český živnostník jen jiný druh podvodníka.

Zdá se, že několik desítek let v totalitním režimu, který nepřipouštěl soukromé podnikání, v některých lidech zanechal nepochopitelnou nenávist k malému živnostníkovi. A Babiš na tuto temnou strunu umí zahrát. A smutné je, že český volič mu za tyto kroky ještě tleská. Snad proto, že to je nový mesiáš, snad proto, že se přeci těmihle kroky, namířenými proti živnostníkům vypořádává s těmi Kalousky, Nečasy apod.

Malý živnostník, který do této země vždycky patřil, se pomalu stává ohroženým druhem a než si to český volič uvědomí, už bude možná příliš pozdě. 

Autorem je externí spolupracovník redakce Pavel Lopušník