O případu rozhodoval velký senát štrasburského soudu, na který se obrátily stěžovatelky Šárka Dubská a Alexandra Krejzová. Velký senát dnešním rozsudkem potvrdil své dřívější rozhodnutí, že práva rodiček v České republice nebyla porušena. Soudci rozhodli poměrem hlasů 12 ku pěti.

Obě Češky si přály rodit doma. Podle českého zákona o zdravotních službách ale hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení.

Zákon také neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky. Proto prý ženy nemohly žádné asistentky najít. Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka.

Podle rozsudku nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné.

Podle advokátky jedné ze stěžovatelek Zuzany Candiglioty soud stížnost zamítl, protože očekává, že český stát porodní péči teď zlepší sám, ne na jeho popud.

V odůvodnění soud uvedl, že právo zvolit si místo porodu nepochybně spadá pod uvedený článek. Na rozdíl od stěžovatelek ale soud došel k závěru, že česká legislativa, která upřednostňuje porody v nemocnici, vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte po porodu.

Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná evropská norma, je podle soudců v působnosti národních států, jak otázky domácích porodů upraví.

Pětice soudců, kteří s rozsudkem nesouhlasili, v disentním stanovisku poukazuje na to, že nastávající matky v Česku v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici.

Upírat matkám právo rodit doma s asistentkou - navíc v případech, kde se nejedná o prvorodičky ani riziková těhotenství - je dle soudů "v demokratické společnosti neospravedlnitelné".

Oponenti nicméně podpořili část závěrečného rozsudku, v němž senát vyzývá k dalšímu postupu při úpravách a revizích české legislativy, která se týká porodů. Případné změny by měly zohlednit vývoj medicíny a zároveň plně respektovat práva rodiček.

Podle ministerstva zdravotnictví soud "spravedlivě vyvážil všechna práva, která jsou v tak citlivé oblasti ve hře". V tiskové zprávě úřad uvedl, že si ale zároveň uvědomuje kritické hodnocení soudu v některých záležitostech v porodnictví.

"Proto po detailním seznámení se s obsahem rozsudku (ministerstvo) pečlivě zváží, jaká opatření je na místě do budoucna přijmout s cílem zlepšit péči o české rodičky a novorozence, a předejít tak dalším obdobným soudním sporům," uzavřelo ministerstvo.

Podle Candiglioty soud Česko vyzval, aby bralo ohled na vývoj medicíny a vědecké poznatky a udělalo změny v porodnické péči. "Z toho je zřejmé, že porodní systém v ČR není zcela v pořádku. Dochází k některým praktikám, které nejsou v souladu s vědeckými poznatky, podle Světové zdravotnické organizace jsou pak škodlivé," uvedla Candigliota.

Podle ní Liga lidských práv, jejíž je právničkou, řeší i další případy, kdy si žena stěžuje na porodní péči. Zabývá se i kauzami, kdy se na soud obrátily porodní asistentky.

Podle advokátky soud dnes stížnost zamítl, protože očekává, že stát provede změny sám, ne na soudní popud. "Soud neřekl, že je povinnost zajistit domácí porody. Možností by byly porodní domy, tedy zdravotnická zařízení v blízkosti porodnice. Byl by to krok, kdy by ženy měly alternativu k porodům doma," dodala Candigliota.

Dubská a Krejzová předložily své stížnosti soudu postupně v letech 2011 a 2012. V rozsudku z roku 2014 soud dospěl ke stejnému závěru jako nyní. Češky se po tomto rozhodnutí obrátily na velký senát soudu, což je forma odvolání.