Česká republika se následující půlrok bude chystat na předsednictví v Radě EU, které od Francie převezme 1. července. Na českém území je při předsednictví v plánu téměř 300 akcí. Konat by se měl jeden neformální summit hlav států, 14 neformálních Rad EU, dvě setkání české vlády s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, desítky neformálních pracovních skupin, konferencí a dalších předsednických jednání.

Komunální a senátní volby se budou konat na podzim, přesný termín vyhlásí prezident Miloš Zeman. Bude to první hlasování po nástupu Fialova kabinetu, který by měl mít v té době za sebou zhruba tři čtvrtě roku vládnutí. Vládu čeká hned od začátku tohoto roku příprava státního rozpočtu, boj s epidemii covidu-19, řešení energetické krize i rostoucí inflace.

O důvěru poslanců hodlá Fialova vláda požádat v polovině ledna, ve sněmovně se koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s Piráty a STAN opírá o většinu 108 hlasů. Do té doby plánuje dopracovat své programové prohlášení.

V nadcházejících měsících se naplno rozjede kampaň před přímou volbou hlavy státu, která se bude konat na začátku roku 2023. Lidé si v ní zvolí nástupce Miloše Zemana, který svůj post nemůže po dvou funkčních obdobích za sebou obhajovat. Zájem ucházet se o křeslo nejvyššího ústavního činitele země naznačila řada politiků i osobností veřejného života, oficiálně ale většina z nich s oznámením kandidatury vyčkává.

Jako o vážném kandidátovi média uvažují o bývalém premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který se chce rozhodnout až po vyhlášení voleb. Kandidovat na prezidenta by mohl bývalý vysoký vojenský představitel Česka i NATO Petr Pavel, matematik a podnikatel Karel Janeček, účast ve volbě zvažuje i bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, naopak ji vyloučil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Do boje o Hrad se zřejmě znovu zapojí senátoři Marek Hilšer a Pavel Fischer.

Život v zemi bude i v dalších týdnech a měsících ovlivňovat epidemie koronaviru. I když poslední měsíc zpomalila, panují obavy, že dosavadní příznivý trend na začátku nového roku zvrátí nakažlivější varianta omikron. Pokračovat proto budou některá omezení a ve školách a firmách se začne v lednu více testovat. Testování čeká zřejmě i očkované.

Česká republika si v tomto roce připomene i mnohá významná výročí historických událostí. Například v květnu uplyne 80 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští parašutisté vyslaní z Británie za pomoci domácího odboje. Letos to také bude 30 let, kdy se rozpadlo Československo.

Na Václavském náměstí v Praze stovky lidí vítaly nový rok pyrotechnikou

Na Václavském náměstí v Praze vítali lidé nový rok pyrotechnikou. Stovky oslavujících bez roušek, z větší části cizinců, dlouho přes půlnoc přihlížely odpalování dělbuchů a jiných volně prodejných pyrotechnických výrobků. Policie přítomné z amplionů informovala o stávajících pravidlech. V Praze je od loňska zakázáno používat na vybraných místech pyrotechniku. Patří mezi ně památková rezervace, tedy i Václavské náměstí. Pražská zdravotnická záchranná služba za pátek a dnešek do 01:00 vyjížděla ke 14 případům souvisejícím s oslavami silvestra a hasiči řešili 42 požárů způsobených pyrotechnikou.

Vzhledem k příznivému počasí a na prosinec vysokým teplotám bylo v pražských ulicích mnoho lidí i přes výzvu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se lidé kvůli pokračujícímu šíření koronavirové nákazy vyhnuli zbytečným kontaktům. Zatímco v odpoledních hodinách byly v historickém centru Prahy převážně rodiny s dětmi, v nočních hodinách je vystřídali především cizinci. Do hlavního města mělo na silvestra podle městské firmy Prague City Tourism (PCT) dorazit 60 000 návštěvníků, což je výrazně méně než v době před pandemií.

Neplatil zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti ani nebyla omezena provozní doba restaurací či barů. Záchranná služba hlavního města Prahy poprvé po 16 letech na Václavské náměstí nepřistavila modul pro hromadná neštěstí Golem, náhradou za něj byl stan.

Gastronomické podniky v Praze byly poměrně plné, díky teplému počasí i zahrádky restaurací. Personál kontroloval doklady o dokončeném očkování nebo prodělání nemoci covid-19 v posledním půl roce. U stolů byly mnohdy více než čtyři lidé, což je v současné době maximální povolený limit, pokud nejde o členy jedné domácnosti.

Oproti minulým letům, se přivítání nového roku 1. ledna 2022 v Praze obejde bez ohňostroje pořádaného městem nebo promítání na budovy, tzv. videomappingu. Kvůli pandemii covidu-19 se magistrát rozhodl, že akci pořádat nebude. Vítání nového roku se nekonalo ani před rokem. Minulý rok zasahovali pražští hasiči u 18 požárů, které souvisely se zábavní pyrotechnikou.