Česko by podle Klause mělo trvat na výjimce k ´Lisabonu´
8. 3. 2011 – 16:20 | Zpravodajství | Jakub Procházka
Česká republika by měla podle prezidenta Václava Klause trvat na jím požadované výjimce z Listiny základních práv EU, která by se mohla schvalovat při přistoupení Chorvatska do Evropské unie. V žádném případě by to ale nemělo komplikovat vstup Chorvatska do EU.
Po úterním jednání se svým chorvatským protějškem Ivem Josipovičem to řekl prezident Václav Klaus.
Český prezident dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svůj odkládaný podpis pod lisabonskou smlouvou. Podle původních plánů se měla v EU ratifikovat při přistoupení první nové členské země. Tou by mohlo být příští rok právě Chorvatsko.
"Nevidím sebemenší důvod, abychom jako Česká republika od tohoto našeho požadavku ustupovali. Ale ubezpečil jsem pana prezidenta, že se budeme maximálně snažit, aby to v žádném případě nebylo jakýmkoliv komplikujícím faktorem pro přijetí Chorvatska do Evropské unie," řekl Klaus. Zdůraznil, že ČR podporuje vstup Chorvatska do EU a považuje ho za blízkou zemi.
Štěch: Výjimka dnes není aktuální
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ale po jednání s Josipovičem řekl, že o rozšíření EU a o výjimce by se podle jeho informací z Bruselu nemělo hlasovat dohromady. "Nejsou žádné signály o tom, že by to mělo být hlasováno v jednom návrhu," uvedl Štěch.
Výjimka by podle Štěcha neměla zkomplikovat vstup Chorvatska do EU a "není dneska aktuální". Místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková (ČSSD) v prosinci varovala, že pokud by vláda prosazovala smluvní zakotvení výjimky, riskovala by odmítnutí v Senátu.
Senát může přijetí výjimky zablokovat
"Ta výjimka je pro nás prostě nepřijatelná," prohlásila Gajdůšková. Levice má po loňských volbách v Senátu nadpoloviční většinu a vláda k přijetí mezinárodních smluv potřebuje souhlas obou komor parlamentu.
Klaus výjimku z Listiny základních práv EU připojenou k lisabonské smlouvě zdůvodnil obavou o prolomení takzvaných Benešových dekretů a souvisejícími majetkovými nároky bývalých sudetských Němců. Na rozdíl od české vlády totiž tvrdil, že takové riziko kvůli schválení listiny existuje.
Výjimka politickou scénu rozdělila. Podle levice a odborů by kvůli ní Češi nemohli u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva. Podle ODS je naopak výhodou, že ČR údajně nebude díky výjimce tolik vázána k naplňování rozsáhlých sociálních práv.