V rozhovoru pro agenturu Interfax to uvedl stálý zástupce Ruska při NATO Dmitrij Rogozin. V Praze nebude středisko včasného varování, které mělo vyhodnocovat data ze systému americké protiraketové obrany. 

Rozhodnutí ustoupit od plánu na vybudování střediska včasného varování v České republice oznámil ve středu český ministr obrany Alexandr Vondra po jednání s náměstkem ministra obrany USA Williamem Lynnem. V ruských médiích měla zpráva velký ohlas a byla často interpretována jako projev negativního stanoviska Prahy k celému protiraketovému systému. 

"Cesty Česka a USA se rozešly". Rusové se radují

Na stránkách novin se informace objevovala pod titulky "Češi odmítli jaderný deštník", "Cesty Česka a USA se rozešly" nebo "Česko odmítlo evropský obranný systém". 

Rogozin přivítal zprávu z Prahy s uspokojením. "Z 50 procent je to výsledek naší diplomacie a z 50 procent jde o důsledek změny konfigurace celého amerického systému v Evropě," řekl ruský diplomat. "Vždycky jsme tyto plány kritizovali jako vyloženě protiruské," dodal Rogozin, který je rovněž předsedou ruské mezivládní skupiny pro součinnost Ruska a NATO při protiraketové obraně. 

Záměr vybudovat v Česku středisko včasného varování oznámila vláda prezidenta Baracka Obamy poté, co nový prezident zrušil původní plán svého předchůdce George Bushe, který chtěl do Česka umístit radar zapojený do systému protiraketové obrany. USA po listopadovém summitu NATO v Lisabonu ale své záměry opět přehodnotily a systém bude zapojen do struktury NATO. Tím původní nabídka fakticky padla a Česko chce nyní podle ministra Vondry hledat jiné možnosti, jak se do systému zapojit. 

Radar proti ruským raketám?

Rogozin je přesvědčen, že zamýšlený radar by mohl být Spojeným státům užitečný jen jako prostředek pro likvidaci ruských raket. "Jeho cílem by nepochybně byla neutralizace ruského strategického jaderného potenciálu," uvedl.

"Místo, které původně vybrali pro radar, se vůbec nehodí pro zaměřování a ničení raket letících do Evropy z jihu," řekl Rogozin. 

Rusko i Spojené státy se vzájemně ujišťují o ochotě spolupracovat na protiraketové obraně, v detailech se ale výrazně rozcházejí. Zatímco Západ připouští možnost výměny informací, Moskva trvá na přímé operační účasti. Chce rovněž záruky, že systém nebude namířen proti ruským raketám.