Česká vláda zatím nebude posílat vojáky k polsko-běloruské hranici, uvedl Metnar

Česko prozatím vojáky na polsko-běloruskou hranici nepošle, protože se tamní migrační situace stabilizovala.

V tiskové zprávě to dnes uvedl ministr obrany Lubomír Metnar. O stabilizaci na hranici ho dopisem i telefonicky informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Vyslání vojáků minulý týden na mimořádném zasedání schválila vláda v demisi, nyní se mandátem měla zabývat Sněmovna a Senát. Proces bude nyní pozastaven.

Do Polska mělo ještě do Vánoc odjet 150 vojáků, především ženistů. V Polsku měli až 180 dnů pomáhat zvládat migrační tlak na hranicích s Běloruskem.

„Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat. V tomto duchu mě informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak jak oficiálním dopisem, tak při osobním telefonickém jednání,“ uvedl v tiskové zprávě Metnar. Zprávu ČTK poskytl Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Blaszczak podle Fajnora Česku poděkoval „za kontinuální politickou podporu a nabídku pomoci“. „Ta by se pro jeho zemi stala znovu aktuální až v případě opětovného zhoršení současného stavu,“ poznamenal Fajnor.

Místopředsedkyně vlády v demisi Alena Schillerová novinářům řekla, že kabinet dnes otázku vyslání vojáků probíral. O změně ji informoval Metnar. Vládě řekl, že Polsko v tuto chvíli situaci zvládá a nebude potřebovat pomoc z Česka ani z Maďarska.

Návrhem na vyslání vojáků se měla už v úterý zabývat Poslanecká sněmovna. Schválení jí dnes doporučil branný výbor. O den později se očekávalo schválení Senátem. Misi vyslovili podporu kromě vlády i zástupci nastupující vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN.

Do Polska měli vyjet ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.

Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Česká jednotka měla podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit na ní ženijní práce. Vojáci tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.