V současné době v zemi zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena. Po 11. září, dokdy spojenci ohlásili odchod ze země, v Kábulu zůstane jednotka Kamba, která hlídá českou ambasádu.

Opata řekl, že Česká republika je jednou z posledních zemí, která své vojáky z Afghánistánu stahuje. Termín byl stanoven po domluvě se spojenci.

Severoatlantická aliance slibuje, že bude i nadále Afghánistán podporovat. Podle náměstka pro řízení sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jana Havránka se plánuje finanční pomoc i výcvik afghánských bezpečnostních sil. Měl by se konat mimo území Afghánistánu, pravděpodobně na území východního Turecka, Jordánska a Gruzie, řekl. Cílem podle něj je nedopustit, aby se z Afghánistánu opět stalo bezpečné místo pro teroristy.

Havránek poznamenal, že mise končí po 19 letech, označil ji za jedno z nejvýznamnějších zahraničních nasazení české armády. „Pro armádu to mělo zásadní dopad na transformaci ozbrojených sil, na posílení interoperability se spojenci,“ řekl.

Podle Opaty již ze země byla ve třech nákladních letech odvezena většina používaného materiálu. Poslední let s materiálem a vojáky je naplánován do konce měsíce.

Odchod ze země NATO oznámilo v dubnu, konečným termínem je 11. září. Misí prošlo od jejího začátku 11 500 českých vojáků, někteří z nich i opakovaně. Od roku 2002 v zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.

Političtí představitelé Česka jsou k odchodu z Afghánistánu skeptičtí. Kritizuje ho především prezident Miloš Zeman, negativně se k němu vyjádřil i premiér Andrej Babiš nebo ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Vhodně načasováno není ani podle ministra obrany Lubomíra Metnara.

Spojené státy počátkem června uváděly, že z Afghánistánu odjela asi polovina jejich vojáků. Kvůli aktivitám Tálibánu ale nyní zástupci USA hovoří o tom, že svůj odchod zpomalí.