Trávit čas ve vesmíru a mít jedinečný výhled na planetu Zemi je zážitek, o kterém mnozí z nás sní. Lidské tělo se však vyvinulo tak, aby fungovalo v gravitačním poli Země. Pobyt v beztížném prostředí proto může trvat roky, než se z něj člověk plně zotaví. Astronauti Suni Williams a Butch Wilmore jsou zpět na Zemi poté, co se jejich osmidenní mise na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nečekaně změnila v devítiměsíční nucený pobyt. Nyní začíná jejich rekonvalescence.

SpaceX Crew-9 minuty po přistání | zdroj: Profimedia.cz

„Vesmír je zdaleka nejextrémnějším prostředím, s jakým se lidé kdy setkali, a my jsme se zkrátka nevyvinuli tak, abychom zvládali tyto extrémní podmínky,“ říká profesor Damian Bailey z University of South Wales.

Zpočátku to připomíná dovolenou

Vstup do vesmíru mění lidské tělo – a zpočátku je to úžasný pocit.

„Je to jako dovolená,“ říká astronaut Tim Peake, který pobýval na ISS v roce 2015. „Vaše srdce si odpočívá. Vaše svaly a kosti si odpočívají. Vznášíte se po vesmírné stanici v tomto úžasném prostředí beztíže.“ Představte si, že trávíte týdny povalováním v posteli a nikdy nemusíte vstát – ve skutečnosti je to jedna z technik, kterou vědci používají k výzkumu dopadů nulové gravitace. A pak začnete chápat, jak se tělo mění.

Svaly a kosti slábnou

Pokud jde o svaly, platí pravidlo: používej je, nebo o ně přijdeš. I pouhé stání na Zemi zapojuje svaly po celém těle, aby vás udržely ve vzpřímené poloze. Na ISS to však není potřeba, a tak svalová síla postupně slábne. To samé platí pro kosti – normálně je v těle rovnováha mezi buňkami, které odbourávají starou kost, a těmi, které tvoří novou. V mikrogravitaci je však tato rovnováha narušena, což způsobuje zrychlené stárnutí.

Astronautka Suni Williams po přistání | zdroj: Profimedia.cz

„Každý měsíc astronauti ztratí přibližně 1 % kostní hmoty a svalů,“ říká profesor Bailey. Po návratu na Zemi se to okamžitě projeví – astronauti potřebují podporu, aby se vůbec dostali z kapsle a na nosítka. Obnova svalové hmoty trvá několik měsíců, kostní hmota se může plně obnovit až za několik let – a i tak dochází k trvalým změnám ve struktuře kostí.

Tekutiny v těle se přesouvají nahoru

Další velkou změnou v beztížném prostředí je přesun tělesných tekutin. Místo toho, aby byly taženy gravitací směrem k nohám, se přesouvají nahoru k hrudníku a obličeji.

Jednou z prvních viditelných změn je oteklý obličej. Ale tento efekt může vést i k vážnějším problémům – otokům v mozku a změnám v oku, včetně optického nervu, sítnice a dokonce i samotného tvaru oka. Tento fenomén, známý jako „vesmírný neuro-okulární syndrom“ (SANS), může způsobit rozmazané vidění a potenciálně nevratné poškození zraku.

Vestibulární systém a ztráta rovnováhy

Mikrogravitace také ovlivňuje vestibulární systém, který je zodpovědný za rovnováhu a orientaci těla. Ve vesmíru neexistuje žádné nahoře, dole ani strany, což může být matoucí jak při příletu na ISS, tak při návratu na Zemi.

Astronaut Butch Wilmore po přistání | zdroj: Profimedia.cz

Tim Peake popisuje, jaké to je znovu se přizpůsobit gravitaci: „To první období, kdy přestanete cítit závratě, znovu získáte rovnováhu a sílu normálně chodit, trvá jen dva až tři dny. Ale ty první dny zpátky na Zemi můžou být opravdu náročné.“

Jak astronauti bojují proti změnám

Právě kvůli těmto změnám odlétají astronauti do vesmíru v co nejlepší fyzické kondici. Během pobytu na ISS dodržují přísný režim – každý den cvičí dvě hodiny na běžeckém pásu, rotopedu a se závažím, aby si udrželi co nejvíce svalové a kostní hmoty. Po návratu na Zemi je čeká intenzivní rehabilitace. Svaly se mohou zotavit za několik měsíců, kosti za několik let – ale některé změny mohou být trvalé. A to se netýká jen svalů a kostí – vesmír mění celé tělo, dokonce i složení mikrobiomu, tedy bakterií, které žijí v našem těle a hrají klíčovou roli pro zdraví.

Cena za cestu ke hvězdám

Vesmírné lety přinášejí neuvěřitelné poznatky o naší planetě i o fungování lidského těla. Ale pobyt v beztížném prostředí je extrémní zátěží pro organismus, která se projeví po návratu na Zemi.

Astronauti jako Suni Williams a Butch Wilmore teď budou několik měsíců tvrdě pracovat na tom, aby znovu získali sílu a funkčnost svého těla. A zatímco my sníme o cestách ke hvězdám, věda se stále snaží pochopit, jak minimalizovat dopady beztíže na lidské zdraví – protože v budoucnu se mohou stát součástí života nejen astronautů, ale i běžných lidí.