Dnes je neděle 29. května 2022., Svátek má Maxim a Maxmilián
Počasí dnes 7°C Dešťové přeháňky

Aktualizováno: Bývalá barmská vůdkyně Su Ťij půjde do vězení. V zemi pokračují protesty

Aktualizováno: Bývalá barmská vůdkyně Su Ťij půjde do vězení. V zemi pokračují protesty
Su Ťij čelí ještě několika dalším obviněním; všechna jsou všeobecně pokládána za snahu zdiskreditovat ji a zabránit jí v další účasti ve volbách | zdroj: Profimedia

Barmský soud dnes uložil svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dvouletý trest vězení.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:10) Státní televize v Barmě později podle agentury Reuters uvedla, že šéf vojenské vlády Min Aun Hlain političku částečně omilostnil a výši trestu jí snížil na dva roky. Sesazený prezident Win Myin dostal čtyři roky, i jemu bude trest snížen o polovinu. Dnešní verdikty jsou první v procesu s nejvyššími představiteli barmské vlády, kterou letos v únoru svrhla armáda. Rozsudky mezitím kritizovala mimo jiné OSN nebo Evropská unie.

Důvod pro částečnou milost není z dosavadních informací tiskových agentur zřejmý. Oba odsouzení politici si trest odpykají tam, kde jsou v současné době zadržováni, což naznačuje, že nepůjdou do vězení, uvedla agentura Reuters. Podle ní jsou oba na neznámém místě. Dřívější informace hovořily o tom, že svržená barmská vůdkyně pobývá v domácím vězení.

(AKTUALIZOVÁNO, 13:30) Organizace spojených národů, Evropská unie i jednotlivé země jako Británie dnes kritizovaly čtyřletý trest vězení, k němuž byla v Barmě odsouzena svržená vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. OSN a EU vyjádřily přesvědčení, že proces byl politicky motivovaný, a vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Su Ťij i dalších politických vězňů v Barmě. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová označila trest pro Su Ťij za další pokus barmského vojenského režimu potlačit opozici a omezit svobody a demokracii v zemi. Mluvčí barmské exilové vlády žádá zpřísnění mezinárodních sankcí.

Podle šéfa diplomacie EU Josepa Borrella představuje rozsudek nad Su Ťij další příklad porušování lidských práv v Barmě a je zásadní překážkou pro obnovu demokracie. „Kroky armády svědčí o naprostém pohrdání vůlí lidu vyjádřenou ve volbách v listopadu 2020,“ uvedl v prohlášení Borrell.

„Usvědčení Su Ťij zavírá dveře politickému dialogu v Barmě a jen prohloubí odmítání puče,“ uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Od převratu z 1. února armáda zdržela více než 10 000 oponentů režimu a nejméně 175 jich ve vazbě zemřelo, „s největší pravděpodobností v důsledku špatného zacházení či mučení“, dodala Bacheletová.

„Spojené království vyzývá barmský režim k propuštění politických vězňů, zahájení dialogu a návratu k demokracii. Svévolné zadržování zvolených politiků přináší jen riziko nových nepokojů,“ uvedla šéfka britské diplomacie Trussová v prohlášení.

Podobně jako Trussová kritizovala potlačování demokracie a svobod v Barmě mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International. „Fraškovité a zkorumpované rozhodnutí soudu je součástí svévolných trestů, které měly od vojenského převratu za následek více než 1300 mrtvých a tisíce zatčených,“ napsala v reakci na odsouzení Su Ťij zástupkyně regionálního šéfa Amnesty International Ming Yu Hah. Obvinění proti SuŤij jsou podle AI falešná.

„Odstranění Su Ťij z politiky nebylo vedlejším produktem puče, ale jeho hlavním důvodem. Mnoho nynějších generálů dospělo k názoru, že reformátorští bývalí generálové zašli v liberalizaci politiky příliš daleko a udělali velkou chybu, když umožnili Su Ťij návrat na politickou scénu,“ podotkl barmský historik Than Myin U. „Su Ťij zůstává jasně nejoblíbenější osobností barmské politiky a může být v budoucnu ještě mocnou silou,“ dodal.

„Tyto rozsudky jsou odplatou a demonstrací moci barmské armády,“ uvedl Richard Horsey z nevládní Mezinárodní krizové skupiny (ICG), jež se zaměřuje na předcházení konfliktům a jejich řešení po celém světě. Horsey nicméně očekává, že Su Ťij nebude poslána do cely, ale bude si jako v minulosti odpykávat trest v domácím vězení.

(8:36, původní zpráva) Soud viní političku za podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Agentuře AFP to sdělil mluvčí barmské vojenské junty. Čtyři roky vězení dostal také sesazený prezident Win Myin, informovala agentura Reuters. Padly tak první verdikty v procesu s nejvyššími představiteli barmské vlády, kterou letos v únoru února svrhla armáda.

Národní liga pro demokracii (NLD) nositelky Nobelovy ceny za mír, 76leté Su Ťij, vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.

O prvních rozsudcích informovali činitelé soudu, kteří si nepřáli být jmenováni z obavy, že je vojenské úřady potrestají. Procesy se Su Ťij a dalšími představiteli svržené vlády jsou nepřístupné pro média a diváky.

Obhájci, kteří byli dříve jediným zdrojem informací o průběhu soudních slyšení, dostali v říjnu od vojenských úřadů zákaz podávat jakékoli zprávy.

Su Ťij čelí ještě několika dalším obviněním; všechna jsou všeobecně pokládána za snahu zdiskreditovat ji a zabránit jí v další účasti ve volbách, napsala agentura AP. Ústava zakazuje komukoli, kdo byl poslán do vězení, zastávat vysoký státní úřad nebo se stát poslancem.

I deset měsíců po převratu pokračují v Barmě protesty obyvatel. Při nedělním protestním pochodu proti vojenské vládě a za propuštění Su Ťij zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek.

Od 1. února, kdy junta svrhla demokraticky zvolenou vládu a ujala se moci, zahynulo v Barmě více něž 1300 lidí. Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která zaznamenává oběti zásahů barmských bezpečnostních sil, uvádí, že dalších 7750 lidí čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání.

Zdroje: