Byrokracie v Česku. Stát chce po podnikatelích splnění 1493 informačních povinností

- Magazín autor: red

Když si vláda naposledy v roce 2015 nechala zpracovat přehled toho, jak vysoká a nákladná je byrokratická zátěž v Česku, výsledkem bylo zjištění, že stát požaduje po podnikatelích splnění celkově téměř 1500 různých informačních povinností, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Hlídací Pes

"Neznamená to samozřejmě, že všichni musejí splnit všechno. To rozhodně ne. Navíc oproti roku 2005 se počet povinností snížil o třetinu, zhruba o 700. Pro srovnání – třeba na Slovensku je povinností zhruba čtyři tisíce," říká náměstek ministra průmyslu Eduard Muřický.

V údajích za rok 2015 však nejsou nedávno přijatá opatření jako je EET, kontrolní hlášení či povinnosti plynoucí z GDPR.

"Čím více úředníků, tím více byrokracie, tím menší produktivita ve státním i soukromém sektoru. Firmy místo, aby vymýšlely inovace, vyplňují úřední lejstra a přou se s úřady," komentovala už dříve nárůst povinností pro firmy hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Příští "makroekonomické přeměření" tuzemské byrokracie má ministerstvo průmyslu v plánu až na rok 2021.

Práce na pět týdnů 

Aktuální pohled na to, jaká je byrokratická zátěž v Česku a jak ji vnímají zejména malí podnikatelé, přináší Index byrokracie. Už druhý rok jej zpracovává think-tank Liberální institut.

Pro letošek spočítal, že modelová malá firma stráví nezbytným papírováním 233 hodin ročně (na Slovensku je to jen o něco méně, 222 hodin). To je o 33 hodin více než vloni; celková doba odpovídá zhruba pěti týdnům práce jednoho zaměstnance. Jde přitom jen o "úkony stanovené zákonem", index tedy nezahrnuje to, co by firmy dělaly tak jako tak – například vedení účetnictví.

Časově i finančně nejnáročnější jsou provozní záležitosti spojené s placením daní, odvodů, registracemi, certifikáty, povinnými školeními a podobně.

"Zákony a regulace vždy přicházejí s dobrým úmyslem. Je ale děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát," říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Podle náměstka ministra průmyslu Eduarda Muřického má současná vláda ve svém programu snižování byrokracie. "Chceme zavést například jednotná data, kdy budou v účinnost vstupovat nové zákony – vždy 1. ledna a 1. července," dává příklad.

Po takovém jednoduchém opatření, které by usnadnilo orientaci v nových zákonných povinnostech, ovšem podnikatelé volají déle než deset let.

Otevřít si cukrárnu

"Mohlo by to s tou naší byrokracií být i horší," myslí si analytik Roklen Dominik Stroukal. "Ale byrokracie je i to, co není vidět. Třeba fakt, že si lidé raději podnikání úplně rozmyslí, než aby řešili to množství papírování. Není náhoda, že mladí lidé příliš nechtějí podnikat a raději se nechávají zaměstnat," dodává.

Když Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR nedávno mapovala byrokracii spojenou s malým provozem, ukázala na příkladu snahy o otevření malé cukrárny to, co začínající podnikatele čeká: dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol v rámci běžného provozu.

"My jsme jako občané i podnikatelé na tom kratším konci – povinnosti prostě plnit musíme, jinak jsme penalizováni, dostáváme pokuty a podobně. Ovšem úředník vám klidně řekne, že toho má hodně a to, co po něm chcete, nestihl. Chtěla bych, aby byrokracie byla funkční, předvídatelná a aby byla vymahatelnost všech předpisů," komentovala pro HlídacíPes.org tuzemskou byrokracii předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. 

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky


Tagy: Česko domácí byrokracie česká politika podnikání v Česku

Zdroje: Hlídací Pes