Dnes je čtvrtek 28. března 2024., Svátek má Soňa
Počasí dnes 7°C Občasný déšť

Aktualizováno: Britský premiér Johnson končí jako lídr konzervativců

Aktualizováno: Britský premiér Johnson končí jako lídr konzervativců
Boris Johnson oznámil svou rezignaci | zdroj: Profimedia

Britský premiér Boris Johnson odstoupil z pozice lídra Konzervativní strany. Naplno tak začíná proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy. Johnson dnes před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nebude vybrán nový vůdce konzervativců.

„Chci, abyste věděli, jak moc mě mrzí, že se vzdávám nejlepší práce na světě,“ uvedl Johnson. „Nikdo není ani zdaleka nepostradatelný. Náš geniální a darwinovský systém vyprodukuje dalšího vůdce,“ řekl premiér. Dodal, že příštímu lídrovi konzervativců poskytne maximální podporu.

Johnson v projevu odmítl myšlenku na předčasné volby a za bolestnou označil skutečnost, že se mu nepodařilo dotáhnout do konce mnoho nápadů a projektů. Britské veřejnosti poděkoval. „I když se teď věci někdy mohou zdát temné, naše společná budoucnost je zlatá,“ uvedl na závěr svého projevu Johnson.

Šéf opoziční Labouristické strany Keir Starmer před Johnsonovým prohlášením řekl, že pokud premiér ve funkci předsedy vlády okamžitě neskončí, labouristé vyvolají parlamentní hlasování o nedůvěře konzervativní vládě.

Podle britských médií volali i někteří konzervativci po tom, aby Johnson odstoupil okamžitě a funkci předsedy vlády za něj dočasně převzal někdo jiný. Někteří členové konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922 podle BBC také usilují o to, aby byl zhruba na jeden měsíc zkrácen proces, při němž si strana vybírá nového vůdce.

Bývalý ministerský předseda John Major prohlásil, že Johnson by v zájmu „celkového blaha země“ neměl zůstat v premiérském úřadu, dokud se nenajde jeho nástupce. Major, který byl v čele vlády v letech 1990 až 1997, uvedl, že dočasným premiérem by se zatím mohl stát ministr spravedlnosti a vicepremiér Dominic Raab nebo by strana mohla změnit pravidla výběru, aby se proces urychlil.

Nově jmenovaný ministr pro záležitosti Walesu Robert Buckland naznačil, že čerstvě sestavený kabinet bude blokovat Johnsona, pokud se v nadcházejících týdnech pokusí učinit zásadní politické kroky.

Johnson oznámil odchod po bezprecedentní vlně rezignací ve vládě. Svou funkci kvůli premiérovi opustilo nejméně pět ministrů, v širší vládě až 50 poslanců. Johnson čelil výzvám k odstoupení od prvních zpráv o pořádání večírku v době koronavirových uzávěr. Poslední kapkou bylo nedávné odhalení, že věděl o obvinění nyní již bývalého konzervativce Christophera Pinchera ze sexuálního napadení, i tak ho ale jmenoval na vlivný vládní post.

Šéfka britské diplomacie Liz Trussová uvedla, že premiér dnes udělal správný krok. „Nyní potřebujeme klid a jednotu a pokračovat ve vládnutí, než se najde nový vůdce,“ řekla.

Johnson byl hlavní tváří Konzervativní strany od července 2019. Ve funkcích vystřídal Theresu Mayovou, která neuspěla s vyjednáváním o podmínkách brexitu. Johnsonovi se odchod Británie z Evropské unie podařilo dokončit - země evropský blok po 47 letech opustila v lednu 2020.

Nyní naplno začíná souboj o místo lídra konzervativců, podle Johnsona bude časový harmonogram oznámen příští týden. Přihlášku každého zájemce musí podpořit osm konzervativních poslanců. Poté začne série hlasování na úrovni poslanců. Tento proces zúží pole kandidátů na finální dvojici, ze které bude v poslední fázi vybírat členská základna strany.

O vedení Konzervativní strany a vlády se podle britských médií chystá ucházet generální prokurátorka Suella Bravermanová či nový ministr zdravotnictví Steve Barclay. Podle průzkumu organizace YouGov, o němž dnes informovala agentura Reuters, je mezi konzervativci favoritem nynější ministr obrany Ben Wallace.

Raab nebo bývalý ministr pro bydlení a místní samosprávy Michael Gove už oznámili, že se o post lídra konzervativců ucházet nebudou.

Délka souboje o funkci lídra konzervativců bude záviset na tom, kolik se přihlásí zájemců. Mayová se ujala vedení Konzervativní strany ani ne tři týdny poté, co v roce 2016 odstoupil David Cameron. Johnson soupeřil s bývalým ministrem zdravotnictví Jeremym Huntem a úřadu se nakonec ujal dva měsíce poté, co Mayová oznámila, že rezignuje. Podle BBC se očekává, že by nový vůdce mohl být jmenován do září, záviset to ale bude také na tlaku konzervativců, kteří si přejí, aby Johnson skončil dříve.

Partygate a skandál kolem hlavního whipa

Johnson ztratil důvěru mnohých členů své strany kvůli skandálu známému jako Partygate, který vyvolaly zprávy o večírcích v jeho sídle v Downing Street v době koronavirových uzávěr.

Johnsona naposledy zasáhl skandál kolem bývalého náměstka hlavního whipa Christophera Pinchera, který čelí obvinění ze sexuálního napadení. Whip je poslanec, který dohlíží, aby příslušníci strany hlasovali ve sněmovně podle stranických zájmů. Pinchera jmenoval Johnson do funkce letos v únoru. Nejprve tvrdil, že o vyšetřování Pinchera nic nevěděl. Downing Street později uvedla, že na případ zapomněl, a Johnson se za pochybení omluvil.

Osmapadesátiletý Johnson byl známý svou schopností vymanit se z úzkých. U moci zůstal navzdory obviněním, že měl příliš blízko ke stranickým sponzorům, chránil své příznivce před obviněními z korupce, klamal parlament a byl neupřímný k veřejnosti ohledně večírků v sídle britských premiérů v Downing Street 10. Nedávné odhalení, že Johnson věděl o Pincherově obvinění ze sexuálního napadení však bylo poslední kapkou.

Britská Konzervativní strana také čelila kritice, že se příliš ochotně nechává podporovat penězi ruských dárců. Johnson ve středu večer poslancům po dotazech řekl, že se bez přítomnosti dalších vládních úředníků setkal s oligarchou a někdejším pracovníkem sovětské tajné služby KGB Alexandrem Lebeděvem. Jeho syn, ruský mediální magnát Jevgenij Lebeděv, byl na Johnsonův návrh uveden do šlechtického stavu, a stal se tak členem britské Sněmovny lordů. List The Sunday Times uvedl, že šlechtický stav mu byl udělen navzdory varování bezpečnostních služeb, podle kterých Lebeděv pro Británii představuje bezpečnostní riziko.

profimedia-0705566769 Boris Johnson | zdroj: Profimedia

Labouristé vyvolají hlasování o nedůvěře, pokud Johnson okamžitě neskončí

Opoziční Labouristická strana v Británii vyvolá parlamentní hlasování o nedůvěře vládě premiéra Borise Johnsona, pokud se ho Konzervativní strana okamžitě nezbaví. V prohlášení to dnes uvedl šéf labouristů Keir Starmer.

„Jeho vlastní strana konečně uznala, že není schopen být premiérem,“ uvedl Starmer. „Pokud se ho nezbaví, pak labouristé v národním zájmu zakročí a vyvolají hlasování o nedůvěře, protože nemůžeme pokračovat v tom, aby se tento premiér držel ještě další měsíce,“ řekl Starmer. Šéf labouristů tím reagoval na zprávy, že Johnson sice rezignuje, ale ve funkci premiéra bude pokračovat do podzimu.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová prohlásila, že není udržitelné, aby Johnson zůstal premiérem až do podzimu.

Britská média mezitím informují o nových členech vlády, kterou kvůli Johnsonovi opustilo pět ministrů. Z Johnsonovy širší vlády odešlo více než 50 britských poslanců, na premiérovu rezignaci tak byl vyvinut bezprecedentní tlak. Ministrem pro bydlení se stal Greg Clarke, který ve funkci nahradil Michaela Govea. Johnson svého dříve blízkého spolupracovníka odvolal ve středu večer, když se ho Gove snažil přimět k rezignaci. V čele ministerstva školství stane James Cleverly, jenž nahradí Michelle Donelanovou. Ta dnes rezignovala, přestože ji Johnson jmenoval do funkce teprve v úterý.

Novým ministrem pro záležitosti Severního Irska byl jmenován Shaleish Vara, který vystřídal Brandona Lewise. Ministerstvo pro záležitosti Walesu nově povede Robert Buckland místo Simona Harta. Lewis i Hart dříve na protest proti Johnsonovi rezignovali.

profimedia-0705619148 Kdo bude novým britským ministerským předsedou? | zdroj: Profimedia

Irsko či EU vidí v odchodu Johnsona příležitost pro zlepšení vztahů, Rusko slaví

Na ohlášenou Johnsonovu rezignaci představitelé Evropské unie či Irska reagovali vyjádřením naděje na zlepšení vztahů po brexitu. Ruští činitelé nešetří slovy nadšení a poukazují na Johnsonovu roli při vyzbrojování Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj označil Johnsona za opravdového přítele Ukrajinců a vyjádřil přesvědčení, že se britská politika vůči Ukrajině nezmění.

Irsko a Británie nyní mají příležitost napravit vztahy, které byly v poslední době napjaté kvůli brexitu, řekl irský premiér Micheál Martin. „I když premiér Johnson a já jsme aktivně spolupracovali, ne vždy jsme spolu souhlasili a vztah mezi našimi vládami byl v poslední době napjatý a problematický,“ uvedl Martin v dnešním prohlášení. „Teď máme příležitost vrátit se k pravému duchu partnerství a vzájemného respektu, který potřebujeme k podepření přínosů Velkopáteční dohody,“ uvedl Martin s odkazem na severoirskou mírovou dohodu z roku 1998.

Bývalý brexitový vyjednávač EU Michel Barnier řekl, že Johnsonův odchod „otvírá novou stránku ve vztazích“ se Spojeným královstvím. Podle Barniera by nyní mohly být konstruktivnější i přátelštější.

Člen liberální frakce v Evropském parlamentu a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt zdůraznil, že Johnsonova vláda končí s ostudou, stejně jako ta amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je Johnsonovým přítelem. „Konec éry transatlantického populismu? Doufejme. Vztahy mezi EU a Británií Johnsonovou volbou brexitu obrovsky utrpěly. Může se to jenom zlepšit!“ napsal Verhofstadt na twitteru.

Spokojenost s Johnsonovým koncem dávají najevo ruští představitelé. „On nemá rád nás, my nemáme rádi jeho,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Klaun odchází,“ konstatoval předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin. „Je jedním z hlavních ideologů války proti Rusku do posledního Ukrajince. Evropští lídři by se měli zamyslet nad tím, kam taková politika vede,“ dodal šéf dolní komory ruského parlamentu.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na sociální síti Telegram uvedla, že Johnsonův pád je příznakem úpadku Západu, který je podle ní rozpolcen politickou, ideologickou a hospodářskou krizí. „Ponaučení z příběhu je: Nesnažte se zničit Rusko,“ dodala Zacharovová s tím, že Rusko zničit nelze.

Ruský exprezident a expremiér, nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv poznamenal, že Johnsonovo odstoupení je „logickým důsledkem britské arogance a nevalné politiky“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj podle zpravodajské televize CNN Johnsona označil za „opravdového přítele Ukrajiny“ a vyjádřil přesvědčení, že britská politika vůči Kyjevu se jen tak nezmění. Ukrajina vztahem s Johnsonem mnoho získala, včetně vojenské pomoci, zdůraznil prezident v rozhovoru s moderátorem Wolfem Blitzerem. Zelenskyj si dnes s Johnsonem i telefonoval a podle premiérovy kanceláře prezident ministerskému předsedovi mimo jiné poděkoval za jeho rozhodné počínání ve vztahu k Ukrajině.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak na twitteru Johnsonovi poděkoval za to, že si uvědomoval „hrozbu ruského monstra“ a že byl vždy předním podporovatelem Ukrajiny.

Bezpečnostní expert Joseph Cirincione v rozhovoru s BBC upozornil, že Johnsonova rezignace bude mít okamžitě důsledky na mezinárodní scéně. „Přinejmenším to oslabí snahy Západu podporovat Ukrajince v jejich válce,“ varoval Cirincione. 

Politický kouzelník, který ztratil kontrolu nad mocí, píše o Johnsonovi tisk

Lži a neochota podřizovat se pravidlům nakonec dostihly britského premiéra Borise Johnsona, hodnotí britská média dnešní odstoupení lídra Konzervativní strany.

Johnsonovo působení v Downing Street bylo jedním z nejbouřlivějších. Jeho vzestup k moci ukázal, jak mistrně ovládá umění vítězit a přežívat aféry navzdory nepřízni osudu. Narůstající krize ale ukázaly, že štěstí ho nakonec opustilo, napsala stanice Sky News. Johnsonův pád, jemuž předcházelo přes 50 demisí v jeho širší vládě, označila jako plný kontroverzí.

Podle listu The Guardian bylo Johnsonovo „toxické kouzlo zlomeno“ poté, co „zakopl o vlastní lži“. „Lži a bezostyšné pohrdání pravidly způsobily jeho vzestup, lži a bezostyšné pohrdání pravidly přinesly jeho pád. To znamená, že politická odysea Borise Johnsona má zvláštní symetrii. Až na to, že to, co začalo jako vady osobnosti jednoho člověka, skončilo jako vady jeho strany a vlády a způsobilo velké škody celé zemi,“ napsal v komentáři novinář Jonathan Freedland.

Johnson podle deníku The Times provedl Británii největšími poválečnými krizemi a prosadil hluboké změny ve společnosti, nakonec ho ale dostihlo jeho odmítání řídit se konvencemi. „Politik, který si liboval v tom, že odmítal uznat podřizování se pravidlům, a bez ohledu na to se mu dařilo, byl nakonec odsouzen k tomu, aby za svou nadutost zaplatil,“ uvedl list. Deník připomíná, že Johnsona fatálně oslabila pokuta za účast na jednom z řady večírku v jeho sídle v Downing Street během koronavirové uzávěry, o němž původně tvrdil, že se nekonal. Konečné „zúčtování“ list přičítá aféře kolem Pinchera.

Johnson hodlá v úřadu premiéra zůstat až do chvíle, kdy bude zvolen nový vůdce konzervativců. Podle analýzy serveru BBC News bude v tomto ohledu zásadní reakce ostatních členů Konzervativní strany, z nichž řada vyjádřila přání, aby skončil okamžitě.

Web připomíná, že hlasování o nedůvěře Johnsonově vládě se také může pokusit vyvolat hlavní opoziční Labouristická strana. Johnson tak musí doufat, že tím, co dnes řekl, získal zpět alespoň část kontroly pro nadcházející měsíce, píše BBC. 

Zdroje: