"Z hlediska obrany státu je novela s možností povolat civilisty na výcvik určitě v pořádku. Ta možnost tady totiž stejně je, akorát až po vyhlášení stavu ohrožení. Pak by trvalo mnoho týdnů, než by se lidi zrekrutovali, vybavili, vycvičili, atd. Možnost některé lidi povolat a vycvičit i v době relativního míru je proto dobrá," vysvětluje voják.

Stávající pravidla pro případ ohrožení zůstanou v platnosti, upraví se ale stav za mírových podmínek. Mladí lidé by se úderem 18. roku museli povinně dostavit před odvodní komisi, která zjistí, zda je dotyčný fyzicky a psychicky schopný a ochotný postavit se v případě nouze do zbraně. Pokud to odmítne, po propuknutí války bude zařazen do civilní služby, třeba do nemocnice.

Odvádět se přitom budou ženy i muži, naopak výjimka bude platit pro zdravotně postižené, těhotné ženy, policisty, hasiče či lidi na rodičovské dovolené. Pokud budou mít branci zájem, můžou se zúčastnit vojenského výcviku, takže armáda bude mít v záloze civilisty, kteří budou lépe připravení na nouzovou situaci.

"Občan má práva a povinnosti. Když se stát rozhodne, že vás potřebuje pro zajištění chodu státu v krizi, tak vás řekněme aktivuje, vycvičí, vybaví materiálem, abyste mohli pomáhat pro zajištění obrany. Neznamená to, že vás pošle někam bojovat. Bojové jednotky se vyšlou třeba na strategická místa a narukované obyvatelstvo jako součást vojsk bude hlídat méně důležité objekty," dává pro příklad.

Obnovení odvodů by podle jeho slov mohlo armádě posloužit také jako způsob, jak do aktivních záloh přilákat mladé lidi. "Dnes jsou tam hlavně fandové, lidé z klubů vojenské historie, což jsou často starší lidé," upozorňuje voják.

"Spoustu mladších armáda i její působení v misích zajímá. Bohužel armáda ani ministerstvo toho neumí využít a prezentovat se pořádně mladším lidem ve věku 16 až 25 let. Přitom když vidím třeba na Bahnech (každoroční armádní akce pro veřejnost, pozn.red), kolik se tam potlouká civilů v maskáčích, a kolikrát mají airsofťáci lepší vybavení než my, snaha motivovat lidi k obraně vlasti je správná," dodává.

Návrh na obnovení odvodů přitom přichází v době zhoršené bezpečnostní situace kvůli válce na východě Ukrajiny a propadu vztahů západní koalice s Ruskem. Investice 230 milionů korun, které armáda utratí každý rok na povinné odvody, není přitom podle vojáků zbytečná, přestože v případě války by se Česko bez pomoci spojenců neubránilo.

"Aby armáda nepotřebovala zálohy, nestačilo by jen lepší vybavení, než je to současné, musela by mít také dvakrát tolik lidí. Dneska je to všeho všudy kolem 20 tisíc lidí, z toho bojové jednotky jsou v menšině.  Náš stát sám o sobě by se mohl bránit jen stejně velkému státu. Proto jsme také v NATO a proto máme i určité povinnosti, na které bohužel politici během posledních 10 let kašlali," dodává voják.