Kovářová navrhuje tabulky pro soudy určující placení alimentů

- Aktuality autor: red

Výživné na jedno dítě by se mohlo od poloviny příštího roku pohybovat mezi devíti až 24 procenty z platu rodiče - a to podle věku potomka. Plánuje to ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Daniela Kovářová v úterý představila předběžné tabulky určující výši alimentů.

Ministerstvo rozdělilo děti do pěti kategorií podle věku a navrhlo pro ně procentuální rozpětí, podle kterého by se soudci mohli řídit při vypočítávání výživného. Úřad nyní zašle svůj návrh soudům a dalším institucím, aby mohly vyjádřit své připomínky. 

Kovářová upozornila, že se navrhovaná procenta z čistého platu, která by měl platit rodič, jenž nemá potomka ve své péči, mohou ještě změnit. Úřad při vypočítávání výše alimentů přihlížel zejména k údajům o průměrných nákladech na dítě, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Data jsou však z roku 2003, a ministryně si proto myslí, že současné potřeby dětí budou vyšší. "Dá se to předpokládat i z prvních reakcí odborné veřejnosti, zejména soudců specializujících se na tuto problematiku," uvedla Kovářová. 

Hlavním cílem projektu je podle Kovářové sjednotit rozhodování soudů ohledně výživného. V současné době se totiž výše alimentů liší okres od okresu. "Objevila jsem, že jsou rozdíly i v řádech sto procent," řekla ministryně. Materiál úřadu by proto měl být pomocným vodítkem nejen pro soudce, ale i pro rodiče, kteří budou mít větší představu o možném rozhodnutí soudů.

Na dítě do pěti let by tak mohl v budoucnu platit rodič zhruba devět až 13 procent z platu, na šestileté až devítileté dítě 11 až 15 procent svých příjmů. Pro deseti až čtrnáctileté děti navrhuje ministryně platit 14 až 18 procent, na patnácti až sedmnáctileté potomky 17 až 21 procent. Na děti starší 18 let by měl rodič přispívat 20 až 24 procenty ze své mzdy. Například na jedenáctiletou dívku, která zůstala v péči otce, by tak její matka, zdravotní sestra s příjmem 16 tisíc korun čistého měla platit 2240 až 2880 korun měsíčně. 

U rodin s více dětmi by měl podle Kovářové rozhodnout o alimentech soudce podle svého uvážení. "Bude na něm, aby zohlednil počet dětí i výdělkové možnosti rodičů," uvedla. 

Výživné nemá být podle ministryně omezeno žádnou minimální ani maximální hranicí. Rodiče by pak měli mít možnost dovolání k Nejvyššímu soudu, pokud by s vyměřenými alimenty nesouhlasili.

Nejvyšší soud podle svého soudce Romana Fialy návrh na přípustnost dovolání v otázkách výživného a dalších právních problémů týkajících se rodiny podporuje. Souhlasí i s tabulkami. "Nemá s nimi žádný problém, protože se jedná o pomůcku, která má být k dispozici jednak občanům, jednak soudcům, a nikterak nezasahuje do nezávislosti soudů," řekl Fiala. 

Příznivě se k návrhu Kovářové staví i Soudcovská unie, jejíž prezident Tomáš Lichovník byl členem pracovní skupiny, kterou ministryně ohledně alimentů ustavila. Podle Lichovníka tabulky nijak finančně nezatíží soudy a již se osvědčily například v Rakousku. 

Tabulky chce Kovářová po skončení připomínkového řízení zhruba v květnu začít používat v rámci pilotního projektu. Testování návrhu má trvat zhruba rok, poté má přejít do praxe. Ministryně plánuje také rozpracovat doporučení pro soudy, jak zjistit výši platů rodičů, kteří například podnikají a nevykazují žádné zisky. 

Sněmovně již předložila svůj návrh na úpravu výživného také ČSSD, která požaduje stanovit minimální částku, kterou by otec či matka museli na svého potomka přispívat. Podle sociálních demokratů by rodič měl platit nejméně 1400 korun měsíčně na dítě do šesti let věku a 1680 na staršího potomka. Sazby jsou odstupňovány podle výše výdělku rodiče, ti nejbohatší by na výživném zaplatili 13200 korun na dítě měsíčně. ČSSD také navrhuje takzvané náhradní výživné.

Tagy: soud alimenty ministryně

Zdroje: ČTK