Dnes je neděle 25. července 2021., Svátek má Jakub
Počasí dnes 27°C Místy bouřky

Barták u soudu: Vystrašil jsem pár chlapů z USA. Mám smysl pro čest

Barták u soudu: Vystrašil jsem pár chlapů z USA. Mám smysl pro čest
Martin Barták | zdroj: Profimedia

U Městského soudu v Praze začal dnes ostře sledovaný proces s bývalým vicepremiérem a exministrem obrany Martinem Bartákem. Spolu s ním je v údajné úplatkářské kauze obžalován zbrojař a lobbista Michal Smrž. „Jsem nevinný, odporovalo by to mému smyslu pro čest, životní filozofii a inteligenci. Stojím tady proto, že jsem vystrašil pár správných chlapů z USA," prohlásil hned na úvod Barták. Na otázky žalobce pak odmítl odpovědět s tím, že jeho rodinu v přípravném řízení šikanoval.

Soud byl zahájen čtením obžaloby, podle níž se měl Barták dopustit korupčního jednání tím, že během vládní návštěvy USA měl v přítomnosti tehdejšího premiéra Topolánka požádat dvojici zástupců amerického vedení Tatry, tvořenou exambasadorem USA v České republice Williamem Cabanissem coby předsedou dozorčí rady Tatry a předsedou Tatry Americas Duncanem Sellarsem o pět milionů dolarů. Za to se měl údajně postarat o urovnání sporu mezi Tatrou a Pragovkou, která se také podílela na vývoji nového armádního terénního vozu.

„Nikdy v životě jsem si neřekl o úplatek,“ bránil se před soudem Barták, podle kterého by to za situace, které tehdy panovaly na střelnici v americkém Centerville a v prostředí plném lidí udělal jen šílenec. „Rozhodně to uráží moji inteligenci, nejsem takový hlupák, abych cokoliv nestandardního pronesl v přítomnosti dalších dvou cizích lidí, které prakticky vůbec neznám a jednoho z nich jsem vůbec neviděl,“ prohlásil Barták. Dalším, kdo byl rozhovoru přítomen a kdo se během něj pohyboval v jejich těsné „blízkosti", byl premiér Topolánek a český velvyslanec v USA Petr Kolář.

Klíčové pro celou kauzu, která v mnohém připomíná podobný soud, při kterém shodou okolností stanul pro obžalobu z pokusu o úplatek nabízený Bartákovi Ronald Adams, tedy bude posouzení soudu, zda klíčová věta se žádostí o úplatek, se kterou operuje žalobce, vůbec zazněla. Proti sobě totiž stojí dvě protichůdná tvrzení. V podobné situaci byla nedávno také brněnská soudkyně Šárka Dufková a ta tehdy Američana osvobodila. Sázet na podobnost kauzy, resp. na uvažování soudu, je ale vzhledem k prakticky nulové předvídatelnosti českého práva těmi, kdo o něm rozhodují, tedy soudci, riskantní. Dlouhá řada odvolacích řízení, kterými se třeba teprve po několika letech soudních bitev obžalovaní domohli jako v jiných případech osvobozujícího rozsudku, hovoří jasně. Stejně jako kritik této rozhodující praxe.

„Státní zástupce má sice v případě pochybností věc žalovat, naopak soudce je ale za stejných okolností povinen ve smyslu premisy římského práva in dubio pro reo, tedy v případě pochybností rozhodnout ve prospěch obžalovaného a tedy ho obžaloby zprostit,“ ohodnotil vzniklou důkazní situaci naší redakci známý právník Jaroslav Sekera. Z tohoto důvodu se zdá být Bartákova pozice v procesu poměrně pevná. S tím souhlasí i John Bok ze spolku Šalamoun, který byl také u soudu přítomen.

Bránil jsem jen české zájmy, hájí se Barták

„Premiér Topolánek ujistil bývalého velvyslance Cabanisse, že vláda v žádném případě neuvažuje o vypovězení smlouvy s Tatrou, vyjádřil nicméně nevoli nad tím, že americká Tatra nedodržuje předem domluvené dohody, vypověděla českého dodavatele, není tam dostatečné zapojení českého průmyslu, a proto by bylo dobré pokusit se tuto ztrátu nějak kompenzovat. Třeba zapojením Tatry a Pragy do nějakého společného projektu, kterým by byl podpořen náš domácí český průmysl. To dávalo logiku zaměření celé naší vládní cesty do USA,“ bránil se narčení Barták, který tehdy Topolánkovi jen tlumočil. „Jsem si naprosto jistý, že se nejednalo o žádnou korupční nabídku, nehovořil jsem ani o žádné konkrétní částce, jen jsem volně a hlasitě překládal,“ dodal bývalý politik, který se u soudu také hájil tím, že jen důsledně bránil zájmy českého státu.

Barták se také hájil tím, že byl do vládní delegace nanominován na místo tehdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka na poslední chvíli. „Tudíž jsem se ani nemohl připravit na žádná jednání, neznal jsem žádné účastníky protistrany a dokonce ani přesný program akce,“ podotkl Barták.

Američanům šlo jen o byznys

Podle Bartáka se jedná jen o výmysl Američanů, kteří potřebují zamést pozornost od toho, že po svém převzetí Tatry dohnali tuto ještě nedávno prosperující českou továrnu k bankrotu a k exekucím. Upozornil také na zajímavou skutečnost, že Američané vyrukovali s tvrzením, že se mělo jednat o korupční nabídku, až po třech letech. „Nedůvěřovali lidem, se kterými tam bezprostředně jednali, nedůvěřovali vládě České republiky, což mně uráží, nedůvěřovali lidem, se kterými mnoho let spolupracovali. Nedůvěřovali ale ani americké justici, FBI nebo Secret Service. „Nic takového se nestalo a já vám řeknu proč. Protože nic takového nezaznělo. Jediné, co bylo jejich zájmem, byl bezproblémový průběh zakázky, protože ekonomické záležitosti stavěli nad všechno ostatní,“ uvedl Barták.

Extempore v soudní síni

O vzruch v soudní síni se postaral nechvalně známý potížista a mluvčí sudetoněmeckého landsmanšaftu Jan Šinágl. Nejdříve se slovně pustil do veřejnosti, která sledovala jednání, když ji nazval sektou, a pak v rozporu s trestním řádem i jednacím řádem soudu během líčení pořizoval obrazové záznamy. Činil tak v dokonce v těsné blízkosti justiční stráže, která, ač je jinak vůči novinářům velmi nekompromisní, jeho konání nepochopitelně tolerovala. Navíc měl i v průběhu soudu zapnutý mobilní telefon, což líčení rušilo.

Zdroje: