V archivech Knihovny Cambridgeské univerzity probíhá tichý závod s časem. Nejde o zaprášené svitky ani o křehké pergameny, ale o něco, co mnozí z nás ještě pamatují z doby svých prvních počítačů – o diskety. Tyto malé plastové čtverce, které kdysi představovaly špičku techniky, dnes skrývají cenné střípky historie. A tým vedený archivářkou Leontien Talboomovou se je snaží zachránit dřív, než navždy zmizí.

Hawkingovy diskety a digitální poklady minulosti

Projekt s příznačným názvem Future Nostalgia vznikl ve chvíli, kdy knihovna obdržela 113 krabic materiálů z kanceláře slavného fyzika Stephena Hawkinga. Mezi dopisy, rukopisy a fotografiemi se objevily i desítky disket – němé svědectví doby, kdy věda a technologie kráčely vpřed s obrovskou energií. Na těchto disketách se mohly skrývat nejen pracovní soubory a poznámky, ale i osobní dopisy, projevy či hry, které si Hawking zřejmě užíval pro odreagování.

Získané diskety pocházely ze dvou období: starší 5,25palcové z počítače se systémem DOS a mladší 3,5palcové z raného Macintoshe. Na těch druhých se našly především jeho přednášky – tak rozsáhlé, že je musel rozdělit do několika souborů. Hawking své projevy psal a ukládal na diskety, aby je později mohl přehrát prostřednictvím hlasového syntetizéru. Archiváři tak drželi v rukou nejen vědecká data, ale i digitální otisky osobnosti jednoho z největších mozků naší doby.

Práce s disketami ale není žádná romantika z muzea techniky. Diskety jsou náchylné k poškození, jejich magnetický povrch se rozpadá a data mizí. Aby se k nim archiváři vůbec dostali, musí shánět staré počítače a mechaniky, které dnes najdete jen v zapadlých aukcích nebo na eBayi. Talboomová a její kolegové mají k dispozici celý arzenál historických zařízení – od běžných 3,5palcových po raritní třípalcové modely firmy Amstrad, u nichž museli vyrábět vlastní kabely a konektory, aby je uvedli do chodu.

zdroj: Profimedia.cz

Jejich kolega Chris Knowles dokonce zachránil osmipalcovou mechaniku, kterou používá pro archivaci disket z 80. let. Patřily bývalému lídrovi britských labouristů Neilu Kinnockovi a obsahovaly nejen projevy, ale i osobní korespondenci s voliči. Pro archiváře je to opravdové dobrodružství – nikdy dopředu nevědí, co na disketě najdou. A právě to dělá jejich práci tak napínavou.

Kromě Hawkingových disket se v archivech objevily i zápisky básníka Nicholase Moora, články společnosti zabývající se paranormálními jevy nebo různé texty, které by jinak zmizely v zapomnění. Každý zachráněný soubor je malým vítězstvím nad časem. Talboomová s úsměvem říká, že její srdce si získaly hlavně 5,25palcové diskety – nejen pro jejich technickou krásu, ale i pro jejich nepředvídatelnost. Na štítku může být napsáno jedno, ale uvnitř se skrývá něco úplně jiného.

Digitální archeologie a návrat ztracené paměti

Archiváři přirovnávají svou práci k práci filologů, kteří rozlušťují starou latinu. Místo jazyků však překládají zapomenuté formáty a nečitelný kód do moderní podoby. Data je třeba nejen získat, ale i převést do čitelné formy, což bývá ten nejtěžší krok. V mnoha případech se staré programy už na dnešních počítačích spustit nedají, a tak je třeba hledat kreativní řešení.

zdroj: Profimedia.cz

Talboomová ale nechce nechat záchranu disket jen v rukou odborníků. Do projektu zapojuje i veřejnost. Na podzim 2025 uspořádala v Cambridgi workshop, kam si lidé mohli přinést vlastní diskety a zjistit, jaké poklady se na nich ukrývají. Mnozí objevili zapomenuté texty svých rodičů nebo první školní práce – a s nimi i kousek své osobní historie.

Podle Knowlese to dává dokonalý smysl. Lidé mají rádi rodinné příběhy, a diskety jim teď umožňují znovuobjevit vzpomínky, které považovali za ztracené. A jak připomíná Peter Rees z Cambridge History of Innovation, i zdánlivě obyčejné digitální záznamy mohou mít obrovskou historickou hodnotu. Dnes se možná staré e-maily nebo pracovní kalendáře zdají banální, ale kdo ví – za dvě stě let budou možná vzbuzovat stejný úžas jako dopisy Newtona či Darwina.

Talboomová přiznává, že má pro diskety slabost. Fascinuje ji pocit, že se dotýká něčeho, co se ztratilo v čase, a znovu to oživuje. Představa, že někdo naposledy vložil disketu do mechaniky před čtyřiceti lety a nyní ji znovu otevírá, je pro ni stejná jako archeologický objev. A Rees dodává, že právě v době, kdy máme přístup ke všem informacím na světě během pár sekund, působí diskety jako kouzelné okno do minulosti. Připomínají nám, jak křehká je digitální paměť, ale také jak fascinující je cesta za jejím zachráněním. Díky disketám si lépe pamatujeme, odkud jsme přišli.