Aktualizováno: Babiš chce zrušit nařízení o mzdě řidičů. Naděláte paseku, vzkazují kritici

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zrušit nařízení, kterým vláda k začátku roku 2017 zvedla minimální mzdy řidičů linkových autobusů. Novinářům to řekl po čtvrtečním jednání kabinetu s Asociací krajů. Zvyšování mezd bylo podle něj akcí bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) před krajskými volbami. Babiš uvedl, že hnutí ANO v koaličním kabinetu hlasovalo proti opatření a považuje ho za nesmysl.
Vláda v roce 2016 rozhodla, že od následujícího ledna stoupnou minimální mzdy řidičů autobusů zhruba o třetinu ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. Zvýšily se i další příplatky. Kraje objednávají veřejnou dopravu a potřebné linky dotují. Požadavek krajů na kompenzace za zvýšení mezd, které nařídila vláda, se postupně snižoval. V červenci pak vláda schválila příspěvek zhruba 394 milionů prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Babiš ve čtvrtek nařízení kritizoval. "Chci to zrušit, protože je to nesmysl. Byla to jen akce pana premiéra (Sobotky) před krajskými volbami, kdy se chtěl zalíbit a myslel si, že získá hlasy v krajských volbách. Aby premiér určoval mzdy řidičů soukromých přepravců, to je nesmysl," uvedl.
Šéfka Asociace krajů Jana Vildumetzová uvedla, že navýšení mezd řidičů bylo nesystémové a nešťastné. "Krajům to způsobilo nejen problémy finanční, ale i legislativní. Zásah do rozpočtu v roce 2017 byl 840 milionů korun, které jsme museli dát dopravcům, a 420 milionů korun to bude v letošním roce," uvedla karlovarská hejtmanka.
Záměr zrušit nařízení kabinetu, díky němuž stoupla minimální mzda řidičů, kritizuje vedení dopravní společnosti GW Jihotrans, která v jižních Čechách zajišťuje většinu linkových autobusů.
Podle ředitele Roberta Krigara firma řidičům chybějící peníze nahradit nemůže. "My nemáme na to řidičům mzdy v této výši udržet, kdyby to nařízení padlo. Nechápu, že to přichází v dnešní době, když v Praze nemá kdo jezdit, na Liberecku nemá kdo jezdit, nechápu, kde chtějí ty lidi sehnat," řekl Krigar.
Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestovali od října 2015. Šoféři si stěžovali, že kraje objednávají dopravu jen na základě ceny, a autobusové firmy pak šetří zejména na mzdách. V červnu 2016 odbory kvůli nízkým platům řidičů odsouhlasily přípravu stávky, a v říjnu téhož roku vláda zvýšení mezd řidičů schválila. Kvůli neplnění podmínek uspořádali řidiči autobusů začátkem dubna 2017 v pěti krajích jednodenní stávku.
Hrozí další stávky, volají odboráři
A další stávky, sociální nepokoje a odchody řidičů do jiných oborů hrozí podle jabloneckého odboráře Jiřího Kuchynky, pokud vláda nařízení zruší. "To by znamenalo absolutní konec veřejné dopravy v této republice," řekl Kuchynka, který stál před několika lety na začátku protestů, jež vedly k přijetí tohoto nařízení.
Václav Plecitý, šéf odborů ČSAD autobusy Plzeň, největšího západočeského dopravce, Babišovo oznámení komentoval slovy, že by zrušení nařízení spustilo vlnu odchodů.
"Já to slyším poprvé. Tento krok by byl určitě špatný, protože lidé v dopravě nejsou," řekl Plecitý. Řidiči jsou v práci přes 300 hodin měsíčně a před zvýšením byly jejich mzdy velmi nízké, dodal.
Předseda jihomoravských odborářů Libor Weinstein řekl, že zrušení by bylo velkou chybou a jen by se také prohloubily problémy s nedostatkem řidičů.
Za nešťastné považuje Babišovo rozhodnutí také náměstek jihomoravského hejtmana Roman Hanák (ČSSD). Vyšší mzdy řidičů podporuje a naopak požaduje, aby vláda dotáhla problém systémově do konce a nenechávala ho na bedrech krajů a autobusových společností.
Sám bývalý premiér Bohuslav Sobotka pak na twitteru Babišovi oponuje.
"Babiš jde proti řidičům autobusů. Kdybych jako premiér neprosadil změnu nařízení vlády, bídné platy řidičů by se nezvýšily. Kraje soutěží dopravu na nejnižší cenu, motivace dopravců i krajů zvyšovat řidičům mzdy je proto nízká," napsal Sobotka.
K Babišově návrhu se vyjádřil i ředitel ČSAD autobusy Jaroslava Vejprava.
"Pokud by k tomu (premiér) přistoupil, tak vyvolá u řidičů další nepokoje, protože oni už s těmi penězi počítají," komentoval situaci.
Letos to u každého řidiče vychází mezi 11 až 15 procenty proti loňsku navíc. "Pokud by se to zrušilo, tak po nás budou samozřejmě chtít, abychom jim to nějak sanovali," uvedl. Podle Vejpravy ale bude problém nařízení zrušit, protože je vázané na minimální mzdu, kterou minulá vláda zvedla.
Dopravce, který plní závazek veřejné služby, musí s krajem vyjednat, kolik přispěje na minimální mzdu řidičů. "Pro kraje by to bylo výhodné, protože by ušetřily," uvedl Vejprava. Jen u ČSAD autobusy Plzeň jde letos o meziroční nárůst o 8,5 milionu Kč pro všechny řidiče, kteří pracují v závazku veřejné služby, což by měl celé pokrýt kraj. "Budu s ním teď jednat, aby nám přispěl," dodal.