„Promiň mi ten dlouhý dopis, ale neměl jsem čas napsat krátký.“ To je jeden z mnoha geniálních citátů francouzského matematika, fyzika, vynálezce, spisovatele, teologa a filozofa Blaise Pascala (1623-1662), kterého si pamatujeme ze školy přinejmenším jako autora Pascalova zákona, jako jednotku tlaku, případně si vzpomeneme, že se podle něj jmenuje programovací jazyk. Už méně se ví o tom, že byl také průkopníkem moderní hromadné dopravy - přišel totiž s myšlenkou zavedení omnibusů, čili koňmi tažených předchůdců dnešních linkových autobusů.

Jeho nápad se zalíbil guvernérovi v Poitou, který se rozhodl jej podpořit a nechal postavit sedm vozů tažených koňmi, z nichž každý mohl přepravit osm cestujících. Požehnání se tomuto projektu navíc dostalo od samotného ‚Krále Slunce‘ Ludvíka XIV., který guvernérovi přiznal monopol, což znamenalo, že všem případným konkurentům hrozilo zabavení koní i kočárů.

Provoz omnibusové linky byl slavnostně zahájen 18. března 1662 v Paříži. Vozidlům se říkalo Carosses a Cinq Sous, tedy volně přeloženo Kočáry za pětník. A i když Pascalovy omnibusy měly v podstatě jepičí život (vydržely jen do roku 1675), předběhly dobu o téměř dvě stovky let. Omnibusy tažené koňmi se začaly v evropských velkoměstech znovu objevovat až v první polovině 19. století.

Proč se novinka neujala?

O tom, proč podnik první městské hromadné dopravy neuspěl, i když si jej lidé oblíbili, existují dvě teorie. Podle jedné z nich totiž celou věc chápali víceméně jako pouťovou atrakci a praktické využití pro ni neviděli. Za pět sous se povozili – a tím to haslo. Po nějaké době tak obliba začala postupně klesat a časem se na kočáry-omnibusy zapomnělo docela.

Jiná teorie říká, že nový způsob dopravy si oblíbila především pařížská smetánka a místní snobové, kteří postupně vytlačili chudší obyvatelstvo. Kočáry byly pro šlechtu a pro panstvo, pro vojáky a rolníky nikoliv. Chudina tedy nakonec usoudila, že nový způsob dopravy není nic pro ni, a dala od toho ruce pryč. A když natřásání v busech začalo nudit i milé panstvo, byly dny Carosses a Cinq Sous sečteny.

Počátkem 19. století se pak do evropských velkoměst omnibusy tažené koňmi vrátily. První autobus se spalovacím motorem představil Karl Benz v roce 1895, do pravidelného linkového provozu se dostal o čtyři roky později v Londýně. A zrovna jako do toho Pascalova se do něj vešlo osm lidí.