Úhradová vyhláška je podle místopředsedy asociace a hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka vypočítána na základ vyměřovacího základu roku 2008, což se promítlo v pětiprocentním poklesu plateb.

"Krajské nemocnice, které mají výrazně nižší hodnotu bodu než nemocnice fakultní, se tak mohou dostat do výrazných finančních potíží," řekl Běhounek po dnešním jednání asociace v Jirkově na Chomutovsku.

"Úhradová vyhláška pro letošní rok zachovává výši úhrad úplně stejnou jako v loňském roce. Dokonce v některých segmentech je tam i drobné navýšení," řekla náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči Markéta Hellerová. Stížnosti, že krajské nemocnice jsou hodnoceny výrazně hůře než fakultní či jiné, považuje za nesmyslné. Vyhláška stanovuje úhradu na péči bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem, dodala.

Ke stížnostem krajů se opakovaně vyjadřovala také Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). I podle ní je zachována pro letošek výše úhrad tak, jako byla loni.
Hejtmani kritizovali i nejednotný postup zdravotních pojišťoven při proplácení úhrad za zdravotní péči v jednotlivých krajích.

"Zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna postupuje v krajích různě. Zálohy, které posílá, nedosahují 100 procent minulých období. Bavíme se zatím o prvním měsíci letošního roku, ozvat se ale musíme hned. Protože pokud by i nadále byly zálohy takto nízké, musejí nemocnice reagovat. Musejí se rozhodnout, jakou péči budou poskytovat a jakým způsobem," uvedl Běhounek.
"Zálohy pro rok 2010 jsou nemocnicím stanoveny v podstatě ve stejné výši jako v roce 2009 s navýšením o kompenzaci platů zdravotních sester," řekl mluvčí VZP Jiří Rod. Zálohy se stanovují pro všechny nemocnice stejně bez ohledu na zřizovatele a byly projednány s asociacemi velkých i malých nemocnic, zdůraznil.

Pouze nákladná péče a operace velkých kloubů se hradí zvlášť podle počtu provedených výkonů. Navíc v kompetenci každého kraje přitom je v průběhu roku zálohu zvýšit, například při uvedení do provozu nového přístroje, se kterým VZP souhlasila, dodal Rod.

Hejtmanům se nelíbí ani omezení kardiostimulační péče. Kraje podle Běhounka nezpochybňují síť kardiovaskulárních center, kterou loni vytvořilo ministerstvo zdravotnictví.

"Všeobecná zdravotní pojišťovna si ovšem tato centra vyložila tak, že odmítá platit péči pracovištím, kde jsou implantovány kardiostimulátory. Podle nás není tento výkon výhradně jen pro kardiocentra, ale zvládnou to i pracoviště dlouhodobě personálně a věcně vybavená.

Bylo to navíc rozhodnutí ze dne na den. U pracovišť, která loni zorganizovala výběrová řízení na dodávky kardiostimulátorů a vybaví jimi až 250 pacientů ročně, je to velký zásah," doplnil Běhounek.

K prosazení požadavků ustaví podle něj Rada Asociace krajů Asociaci krajských nemocnic. "Asociaci nemocnic ČR ani Asociaci českých a moravských nemocnic totiž ministerstvo zdravotnictví nebere jako partnery," vysvětlil.