S odvoláním na předsedu syrského parlamentu o tom informovaly světové agentury. Opozice, OSN a mnoho západních států hlasování nepovažují za demokratické ani legitimní.

Volby se konaly ve vládou kontrolovaných částech Sýrie a Syřané volili prezidenta na příštích sedm let. K urnám se nakonec podle oficiálních výsledků dostavilo 78,66 procenta voličů, uvedla agentura Reuters.

Jeden ze dvou kandidátů, kteří se postavili proti Asadovi, získal 1,5 procenta hlasů, a druhý 3,3 procenta volebních lístků, podotkla agentura AFP.

Ne tak úplně svobodné volby

O vítězství Asada nebylo pochyb, napsala agentura AP, která zároveň připomněla, že v zemi pustošené desetiletou válkou nehlasovali lidé žijící na územích ovládaných povstalci nebo Kurdy. V těchto oblastech, které se nacházejí na severozápadě a severovýchodě Sýrie, žije nejméně osm milionů lidí. Dalších více než pět milionů syrských uprchlíků, kteří žijí vesměs v sousedních zemích, se podle AP do velké míry hlasování zdrželo. Asadova vláda kontroluje zhruba dvě třetiny syrského území.

OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Podle rezoluce OSN se totiž měly konat až po vytvoření nové ústavy. Jednání o ní ale váznou. Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Británie a Spojených států v úterním prohlášení odmítli považovat syrské volby za svobodné a spravedlivé. Američtí a evropští činitelé mimo jiné upozornili, že postrádaly mezinárodní dohled a nereprezentují všechny Syřany. Podle Asadovy vlády volby dokazují, že Sýrie navzdory válce funguje normálně.

Volby podle AP pravděpodobně nepřinesou příliš velkou změnu situace v Sýrii. Zatímco Asad a jeho spojenci - Rusko a Írán - hledají potvrzení legitimity současné hlavy státu, znovuzvolení stávajícího prezidenta pravděpodobně prohloubí roztržku se Západem, píše agentura. Podle ní to může znamenat, že se Damašek více přimkne k Moskvě, Teheránu nebo k Pekingu.

Vláda nemilosrdně potlačila protivládní protesty v roce 2011, uvrhla Sýrii do vleklé občanské války a uvěznila tisíce oponentů, z nichž mnozí jsou stále nezvěstní. Válka připravila o život na 400 000 lidí a zhruba 11 milionů lidí, tedy asi polovinu populace, přiměla opustit domovy.