Na jejich vyřešení nezbývá mnoho času, neboť vláda by podle ministerstva financí nemusela být schopná splácet své účty už 1. června a jakákoli dohoda by musela projít Kongresem.

Biden se s McCarthym sešel potřetí za poslední dva týdny, přičemž mezitím probíhala intenzivní jednání jejich týmů. Podle listu The New York Times (NYT) však pozice obou stran zůstávají daleko od sebe, zatímco prezident a jeho demokraté odmítají škrty požadované republikány za souhlas s navýšením dluhového stropu.

Kongres v americkém systému stanovuje limit pro zadlužení státu, který už byl mnohokrát navýšen či pozastaven kvůli neustálým rozpočtovým schodkům za demokratických i republikánských prezidentů. Ještě nikdy se nestalo, že by USA na strop narazily a přestaly být schopné pokrývat své závazky. Takový scénář by měl podle prognóz dramatické dopady nejen na americkou, ale i světovou ekonomiku.

Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány koncem dubna schválila navýšení dluhového stropu, které by problém odsunulo na několik měsíců. Spojila ho ale rozsáhlými rozpočtovými škrty v příštích deseti letech a zrušením některých opatření z Bidenovy domácí agendy, na což odmítl přistoupit demokraty kontrolovaný Senát. Ten stejně jako Biden požadoval zvýšení dluhového stropu bez jakýchkoliv podmínek. V posledních týdnech se obě strany snaží najít oboustranně přijatelný postup, což je velmi složité i vzhledem k rozložení sil v Kongresu.

McCarthy po jednání s Bidenem, které se uskutečnilo v pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ), vyjádřil přesvědčení, že obě strany chtějí dosáhnout dohody. Ve vyjednávání nyní podle něj budou pokračovat týmy obou stran a také on s Bidenem bude o problematice každý den mluvit, dokud se nedohodnou. Pozitivně laděné bylo i vyjádření Bidena, který stejně jako McCarthy pondělní schůzku označil za produktivní. „Znovu jsme si zopakovali, že platební neschopnost není možností a jediným způsobem, jak se posunout kupředu, je v dobré víře směřovat k oboustranné dohodě,“ uvedl Biden v prohlášení.

Nadále ale přetrvávají neshody na základních bodech. Je mezi nimi výše výdajů pro nadcházející fiskální rok nebo délka působnosti úsporných opatření. Republikáni z původně navržených deseti let slevili na šest, Biden ovšem odmítá požadované škrty s tím, že by se dotkly i chudých Američanů a desetitisíců pracovních míst policistů či učitelů. Prezident chce státní dluh snižovat zvýšením daní bohatým a některým velkým firmám, což zase odmítají republikáni.

Ti ovšem také odmítají sáhnout na největší položky v americkém rozpočtu, tedy výdaje na obranu, důchody a státní zdravotní pojištění, přičemž u obranného rozpočtu dokonce prosazují zvýšení. Deník NYT nedávno odhadl, že při splnění těchto podmínek by převedení jejich legislativního návrhu do praxe vyžadovalo drastické škrty v ostatních oblastech, jako jsou rozpočty ministerstev zdravotnictví nebo školství.

Spojené státy jsou podle listu The Washington Post jednou z pouhých dvou zemí světa, které mají zákonný limit na výši zadlužení. V Dánsku je přitom strop tak vysoko, že je „v zásadě formalitou“. Americký limit činí aktuálně 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů Kč), přičemž hospodaření státu na něj narazilo už v lednu a od té doby ministerstvo financí spoléhá na krizová opatření.

Kdy přesně už se USA nebudou moci obejít bez nového zadlužení, není jasné. Ministryně financí Janet Yellenová v pondělí zopakovala, že by se tak mohlo stát už 1. června. Nová analýza expertů z výzkumného ústavu Bipartisan Policy Center zase uvádí, že vláda bude od příštího týdne operovat s „nebezpečně nízkými rezervami“ a že riziko kolapsu bude s každým červnovým dnem narůstat. 

Dopady platební neschopnosti USA by pocítily země po celém světě

Švýcarští investoři s americkými dluhopisy by utrpěli ztráty. Čínským továrnám dodávajícím elektroniku do Spojených států by se mohl zastavit přísun objednávek. Firmy na Srí Lance by se nemohly dál opírat o dolar jako o alternativu k národní měně. I takovéto důsledky by podle agentury AP mohla přinést platební neschopnost americké vlády. Takový scénář by zdaleka nepoškodil jen americkou ekonomiku.

Kevin McCarthy a Joe Biden na schůzce v Bílém domě | zdroj: Profimedia

Spekulace o potenciálních problémech se množí v době, kdy americkému Kongresu dochází čas na navýšení zákonného limitu pro zadlužení USA. Vládě by bez tohoto kroku mohly peníze na splácení závazků dojít do dvou či tří týdnů a americká ministryně financí Janet Yellenová varuje, že dopady by byly globální. Nicméně vývoj lze velmi těžko předpovídat, neboť USA se zatím do platební neschopnosti nikdy nedostaly.

Jasné se zdá být to, že dopady by byly dramatičtější, pakliže by se spory ohledně navýšení dluhového stropu vlekly i po vypuknutí krizové situace. Hlavní ekonom poradenské společnosti Moody’s Analytics Mark Zandi uvedl, že za takového scénáře „žádný kout globální ekonomiky nebude ušetřen“.

Nervozita je dána tím, jak velká část finančních aktivit se opírá o důvěru, že Spojené státy budou své závazky vždy splácet. Americké dluhopisy jsou dlouhodobě považované za velmi bezpečnou investici a tvoří základ globálního obchodu. Ve světě jsou využívané pro zajišťování půjček, jako pojistka bank proti ztrátám nebo jako způsob, kterým mohou centrální banky uložit své devizové rezervy.

„Platební neschopnost by mohla otřást trhem s dluhem ministerstva financí v objemu 24 bilionů dolarů, paralyzovat finanční trhy a zažehnout mezinárodní krizi,“ píše AP. Dalším faktorem je pak světová dominance americké měny: Dolary představují podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) 58 procent všech rezerv zahraničních měn centrálních bank ve světě.

Dolar má takovou důvěru, že obchodníci v některých zemích jej požadují místo plateb v národních měnách. Příkladem je Srí Lanka, kterou sužuje vysoká inflace a propad domácí měny, srílanské rupie. Nebo Libanon, kde za problémů s inflací mnohé obchody a restaurace vyžadují od zákazníků dolary. Deník The Washington Post (WP) minulý týden v analýze možného vývoje napsal, že delší platební neschopnost USA by v takových zemích mohla prohloubit nestabilitu, zatímco ekonomové se obávají výrazného rozšíření skupiny zemí „utápějících se v dluzích“.

Podle Zandiho by náraz USA na dluhový strop mohl paradoxně vyústit v posílení dolaru, alespoň krátkodobé, protože investoři by „nevěděli, kam jít jinam, než kam jdou vždycky, když přijde krize“. Obchodování s dluhopisy by ale pravděpodobně bylo ochromené, uvádí AP. „Bude-li z jakéhokoli důvodu poškozena důvěryhodnost (dluhopisů), otřese to celým systémem... a mělo by to obrovské dopady na globální růst,“ řekl Maurice Obstfeld, někdejší hlavní ekonom MMF a analytik Petersonova ústavu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE).

Už současné riziko vyvolává podle WP na finančních trzích znepokojení. Deník připomněl, že když se USA platební neschopnosti přiblížily v roce 2011, ratingová agentura Standard & Poor’s snížila rating amerického dluhu, což vyvolalo propad ceny akcií a v konečném důsledku podle Vládního kontrolního úřadu (vyšetřovacího orgánu Kongresu) stálo daňové poplatníky více než miliardu dolarů na zvýšené ceně půjček.