Pravidla spotřebitelských úvěrů upravila od loňského prosince novela. Zajišťuje dohled České národní banky nad poskytovateli, zakazuje rozhodčí doložky a směnky, stanovuje strop na sankce. Podle Daniela Hůleho z ČvT tak poskytovatelů razantně ubylo a trh se kultivoval. Podle mapy exekucí, kterou na jaře zveřejnily Otevřená společnost a Ekumenická akademie, měl nějakou exekuci v Česku v průměru každý jedenáctý člověk nad 15 let. Průměrná jistina činila 75 712 korun.

Autoři analýzy porovnávali všech 42 institucí, které poskytují v Česku střední a větší spotřebitelské úvěry. Sledovali 15 bank a 27 nebankovních společností. Zaměřili se na náklady půjčky a sankce při potížích se splácením, vstřícnost ke klientům i dostupnost a srozumitelnost informací. Zajímaly je podmínky pro úvěr 30 tisíc korun při ročním splacení ve 12 splátkách.

"Nemáme problém s tím, že jsou dražší a levnější úvěry. Na trhu jsou různé obchodní modely. Cena má kompenzovat riziko. Čím víc je ale klient zatížen splátkami, tím větší je riziko dluhové pasti," uvedl David Borges z ČvT. Podle něj se ale některé ceny dají těžko vysvětlit rizikovým profilem klientů. Pokud firma požaduje po zákaznících zpět násobky úvěru, zřejmě si s rizikem nedokáže poradit a měla by zvážit podnikání v oboru, míní Borges.

Pokud zákazník řádně splácí, je cena úvěru relativně nízká u poloviny společností. Nabízejí třicetitisícový úvěr s přeplacením do 5 tisíc korun. RPSN neboli roční procentní sazba nákladů, tedy kolik člověk zaplatí za rok navíc, tak je do 30 procent. Deset nejdražších společností naopak žádá za třicetitisícový úvěr 20 tisíc korun a více, nejvyšší RPSN činila 560 procent. Nejvstřícnější společnosti mají při půlročním prodlení sankce 2 tisíc korun, nejdražší čtyř až pětinásobek této částky, uvedli autoři.

Čtyři pětiny bank a společností z opožděných splátek od klientů nejdřív srážejí sankce a úroky z prodlení. Teprve až zbylou částku použijí na splácení dluhu. Třetina bankovních a nebankovních domů nemá na webu kalkulačku případných splátek.

Celkem 36 procent poskytovatelů nepřibližuje pak ani náklady, které bude při prodlení po lidech vymáhat. Vzor smlouvy na svých internetových stránkách nemá 52 procent subjektů. Celkem 88 procent společností sice zveřejňuje obchodní podmínky, často ale všechny potřebné informace neobsahují. Navíc to bývají desítky stránek, v jedné z bank je to 90 stran.

Žebříček sestavila společnost Člověk v tísni už potřetí. V roce 2009 vytvořila index predátorského a v roce 2011 etického úvěrování.