Prigožin, který se svou soukromou vojenskou skupinou bojoval na Ukrajině, se podle dostupných informací stáhl zpátky do Ruska, s přehledem přebral kontrolu nad Rostovem na Donu a dál táhne na Moskvu. Rostov je přitom neuralgickým bodem ruských sil, odkud řídí vojenské operace na Ukrajině, zmínil Valvoda. „Je s podivem, že Prigožin, byť disponuje velmi efektivní jednotkou vybavenou technikou, tak snadno dobyl toto milionové město,“ dodal.

Putin v dnešním projevu označil vzpouru wagnerovců za zradu Ruska a řekl, že její osnovatelé budou tvrdě potrestáni. Prigožin následně prohlásil, že on ani jeho jednotky se Putinovi nevzdají a šéf Kremlu se podle něj hluboce mýlí, když je označil za zrádce.

Valvoda míní, že situace je nyní buď, anebo. „Buď Prigožin vyhraje, nebo bude zlikvidován,“ uvedl. Záleží nyní na tom, jaké akce ruské armády i Národní gardy budou po ostré Putinově rétorice následovat. A také, jak tento konflikt změní atmosféru v ruské společnosti a její postoj k Putinovi. „Ať to dopadne jakkoliv a i když Prigožin bude zlikvidován, i tak se z toho Putin bude zřejmě dlouho vzpamatovávat. V minulosti sice prokázal velkou schopnost vzpamatovat se i z velkých otřesů, ale tento je zatím nejvážnější,“ řekl.

Střednědobě bude mít podle něj dění zásadní dopad na dění na ukrajinské frontě. „I pokud je to jen scénář, že je to poslední Prigožinův zoufalý pokus se zachránit, je to hluboké a vážné narušení autority. Celá logika putinovského režimu je postavena na tom, že všichni 'pod' se bojí toho 'nad',“ uvedl Valvoda. Povede to podle něj v chaosu v armádě a může to ovlivnit vůli bojovat. „Velmi bych se divil, kdyby toho Ukrajinci nějakým způsobem nevyužili,“ míní.

Zprávy novinářů z Kremlu podle Valvody hovoří o tom, že tamní administrativa byla z vývoje v šoku. „Že jsou ztraceni a nevědí, co dělat. Je to taková hodně panická a krizová reakce. Je to něco, co je rozhodně zaskočilo,“ míní. Ruské sdělovací prostředky stojí za Putinem a proti Prigožinovi. „Oficiální linie proti Prigožinovi je velmi jednoznačná, občané se dozvídají, že se děje ozbrojená vzpoura,“ uvedl.

Rusko, respektive Sovětský svaz, pamatuje několik úspěšných i neúspěšných pokusů o násilné převzetí moci. Při nenápadném puči 7. listopadu 1917 ruští bolševici v čele s Vladimírem Iljičem Leninem svrhli prozatímní vládu a nastolili moc sovětů. U moci vydrželi více než 70 let.

V srpnu 1991 se v tehdejším Sovětském svazu hrstka konzervativních komunistů pokusila o státní převrat ve snaze zastavit reformy prezidenta Michaila Gorbačova a zabránit rozpadu sovětského impéria. Akce pučistů v čele s viceprezidentem Gennadijem Janajevem skončila po třech dnech fiaskem. Vedla k zákazu sovětské komunistické strany a nepřímo způsobila rozpad SSSR. Hrdinou dne se stal tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, který se postavil do čela spontánního odboje proti pučistům.

O dva roky později čelil pokusu o převrat i Jelcin, který v září 1993 rozpustil po vleklých sporech Nejvyšší sovět (parlament), který byl zvolen ještě v sovětských dobách, a Sjezd lidových poslanců. Politická krize vyústila v krvavé střetnutí mezi projelcinovskými silami a obránci parlamentu, které si nakonec vyžádalo podle vládních odhadů 187 obětí. Západ tehdy vyjádřil plnou podporu Jelcinovi, který z konfliktu vyšel posílen.