Biden se následně zúčastní summitu lídrů zemí skupiny G20 v Římě, na němž se zřejmě osobně sejde s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, píše agentura Reuters. Nakonec zamíří na dva dny na klíčovou konferenci OSN o klimatu, která se koná v Glasgow.

„Budou diskutovat o spolupráci v úsilí založeném na respektu k základní lidské důstojnosti, včetně ukončení pandemie covidu-19, boje s klimatickými změnami a starostí o chudé,“ píše se v prohlášení.

Biden je praktikujícím katolíkem a zřídkakdy vynechá nedělní mši v kostele ve svém domovském městě Wilmington, a to i po nástupu do Bílého domu. Zároveň je však zastáncem práva na potraty, kvůli čemuž se dostal do sporu s představiteli americké katolické církve, kteří proti politikům s podobným přesvědčením veřejně vystupují.

Papež nicméně v minulosti v reakci na kauzu prohlásil, že by církev neměla zaujímat politické postoje. Potrat však označil za vraždu.

Podle zdrojů Reuters by se na okraj summitu mohl Biden setkat mimo jiné s Macronem. Oba státníci spolu osobně nejednali od vypuknutí diplomatické roztržky mezi Washingtonem a Paříží, jež vznikla v důsledku bezpečnostního paktu USA, Británie a Austrálie zvaného AUKUS.

Kvůli němu Francie přišla o významnou zbrojní zakázku na dodávku ponorek Austrálii a Paříž v reakci dočasně stáhla z Washingtonu svého velvyslance, což je ve vztazích mezi dvěma tradičními spojenci velmi neobvyklé. Francouzští diplomaté v poslední době často mluví o nutnosti najít cestu k obnově důvěry mezi oběma zeměmi.

Z Říma Biden zamíří na klimatickou konferenci do Glasgow, kde podle zdrojů Reuters oznámí „zásadní kroky“ ohledně hlavních témat konference, včetně boje s klimatickými změnami a využívání lesů a půdy.

Druhá zahraniční cesta Bidenova prezidentství má dát podle Bílého domu ostatním světovým lídrům najevo, že se USA snaží znovu najít svoje místo na mezinárodním poli po čtyřech letech vlády republikána Donalda Trumpa. Ten multilaterální spolupráci kladl až za svou politiku „Amerika na prvním místě“.

Bidenova pozice je nicméně komplikovaná, kromě roztržky s Francií panuje na mezinárodní scéně nespokojenost s chaotickým stažením amerických vojsk z Afghánistánu. Otázky visí rovněž nad tím, jak budou USA schopny plnit svoje klimatické závazky vzhledem k tomu, že se Bidenovi demokraté v Kongresu nejsou schopni již několik měsíců dohodnout ani na podobě prezidentových investičních balíků, píše Reuters.