Policie by Obzinu obvinila ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, avšak vzhledem k tomu, že v lednu 2003 zemřel, byl případ odložen, jak  informovala mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová.

Obzinovými skutky se v souvislosti s akcí Norbert zabýval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). "Bylo to odloženo z toho důvodu, že trestní stíhání je nepřípustné, protože prověřovaná osoba zemřela. Právní moci rozhodnutí nabylo loni v listopadu," uvedla Zenklová.

Obzina podle mluvčí vydal v roce 1977 jako federální ministr vnitra v rámci akce Norbert směrnici "pro provádění zajištění osob ohrožujících vnitřní pořádek a bezpečnost státu". Další směrnici pro evidenci těchto lidí vydal o rok později.

"Obě tyto směrnice vydal bez zákonného oprávnění a umožnil tím sestavování a aktualizování rozsáhlých personálních seznamů československých občanů, včetně jejich kategorizace nebezpečnosti. A stanovil opatření k jejich budoucím omezením, případně zbavením osobní svobody, a tím porušil jejich práva daná i tehdejším zněním ústavy," uvedla Zenklová. Pokud by byl Obzina nyní stíhán a odsouzen, hrozil by mu až desetiletýtrest.

Odhaduje se, že akce Norbert se v roce 1989 týkala asi 9000 lidí. Norbert byl krycí název akce federálního ministerstva vnitra a označoval jeden z jeho operačně-bezpečnostních úkolů. Na seznamy lidí, které by akce Norbert postihla, se měli dostat ti, kteří svým jednáním nebo postoji mohli ohrozit obranyschopnost republiky a veřejný pořádek. Také mělo jít o lidi, kteří se opakovaně dopustili úmyslného kriminálního činu.

Pamětníci hovoří o tom, že akce měla být zaměřena proti lidem nepohodlným tehdejšímu režimu. Širší výběr "nepřátelských osob" pro akci prováděli pracovníci výkonných útvarů Státní bezpečnosti (StB) a Veřejné bezpečnosti (VB). "Nepřátelské osoby" měly být v rámci akce Norbert rozděleny do dvou skupin - jedna měla putovat do nápravně výchovných ústavů, druhou mělo čekat pracovní nasazení. Podle některých názorů se uvažovalo i o fyzické likvidaci těchto lidí.

Vznik opatření proti "nepřátelským osobám" spadá do druhé poloviny 50. a do první poloviny 60. let. V roce 1969 rozhodla Rada obrany státu o novelizaci všech předpisů. Úřady v roce 1977 dopracovaly směrnici pro provádění zajištění osob ohrožujících vnitřní pořádek a bezpečnost státu. Krycí název Norbert dostala akce poprvé v roce 1978.

Počátkem prosince 1989 odbor obrany ministerstva vnitra vydal pokyn ke stažení všech písemností upravujících veškerá opatření k izolaci lidí, poté byly materiály skartovány.

Obzina figuroval i ve vyšetřování akce StB Asanace, jejímž cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit lidi nepohodlné režimu k emigraci. Kvůli Asanaci byla pravomocně odsouzena řada lidí, většinou šlo o bývalé náčelníky krajských správ StB. Někteří obvinění ale v době jednání zemřeli, mezi nimi právě i Obzina. I v tomto případě čelil obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

Bývalý ministr zahájil svou politickou dráhu v roce 1947 jako okresní tajemník komunistické strany v Chrudimi. Na začátku sedmdesátých let vedl oddělení školství a vědy tehdejšího Ústředního výboru KSČ, v roce 1973 na příštích deset let stanul v čele federálního ministerstva vnitra. V letech 1973 až 1990 byl poslancem Federálního shromáždění. Svou předlistopadovou kariéru zakončil jako místopředseda federální vlády v prosinci 1989, ve vládě byl pověřen vedením ministerstva vnitra a později komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.