Aktualizováno: Za falšování vína pokuta až 50 milionů. Zákon ale ohrozí vinotéky

Novela o vinařství, kterou schválili poslanci, má omezit falšování vína a potírat černý trh s vínem. Pokty za falšování se vyšplhají až na 50 milionů korun. Sudové víno bude možné prodávat jen u výrobců nebo dovozců. Předpis, který se dočkal řady pozměňovacích návrhů, ale může podle kritiků ohrozit poctivé prodejce.
Předlohu, která má zvýšit ochranu spotřebitele, nyní dostane k projednání Senát, odkud se ale možná vrátí zpět do Sněmovny s pozměňovacím návrhem. Ministru zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) se schválené znění nelíbí, připadá mu v některých případech příliš tvrdá a bude snažit, aby ji Senát zmírnil.
Při závěrečném hlasování dokonce část poslanců KDU-ČSL hlasovala proti zákonu, ostatní se zdrželi a pro zákon hlasoval z lidovců jen Jurečka. "Já nejsem úplně nadšen z toho znění, v jakém to dneska prošlo," řekl novinářům.
Některé návrhy poslanců zákon podle něj nadmíru zpřísnily. Týkají se například podmínek dovozu sudového vína. "S tím já jsem nesouhlasil a budu se snažit v Senátu, aby se tyto věci změnily a aby se to vrátilo zpátky do Poslanecké sněmovny," uvedl.
Vláda ve svém návrhu uváděla, že v případě machinací s vínem si často spotřebitel kupuje produkt, který ve své podstatě často ani není vínem. Jurečka také řekl, že současná pětimilionová horní hranice pokut je nedostatečná a nepokryje zisky, které falšovatelé vína ze své činnosti mají.
Průměrná spotřeba vína činí v Česku zhruba 20 litrů na osobu a je výrazně vyšší než tuzemská produkce. Čeští a moravští vinaři jsou schopni z domácích vinic zásobit pouze část trhu, zbytek se musí dovážet.
Podle informací Svazu vinařů z letošního března vinaři z loňské sklizně vyrobí zhruba 705 tisíc hektolitrů vína, tedy přibližně třetinu celkové spotřeby v ČR. Je to přitom jedno z nejvyšších čísel za poslední léta, dodal svaz.
Poslanci schválili návrh zemědělského výboru, aby na horní části láhve byla povinně trikolóra, a to u vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, vyrobeného z hroznů sklizených v tuzemsku.
Podle vládního návrhu měla být trikolóra nepovinná. Ministr Jurečka s touto povinností nesouhlasí a zdůvodnil to mimo jiné tím, že žádné podobné označení, například Klasa, také není povinné.
Nový předpis také obsahuje například ustanovení, že vinotéky, které prodávají víno jako sudové a přitom nebudou podle novely zákona příjemcem nebaleného vína nebo výrobcem, budou muset používat znovu nenaplnitelné nádoby s jednorázovým uzávěrem, například lahve nebo bag-in-boxy.
Dovozci budou muset do 12 hodin nahlásit státu import vína, poté budou muset víno nechat deset dnů ve skladu, aby mohlo být zkontrolováno. Podle Jurečky to má chránit prodejce před problémy, které by jim vznikly, pokud by následná kontrola našla vady.
Poslanci na návrh zemědělského výboru vypustili ze zákona povinnost, aby na přední hlavní etiketě byla uvedena textová informace o zemi původu hroznů. Jurečka zaujal neutrální stanovisko, řekl však, že to může být v rozporu s pravidly EU.
Vládní návrh naopak s uvedením této informace na hlavní etiketě počítal proto, aby zákazník viděl informaci o původu hroznů na první pohled. Výrobci tuto informaci zpravidla uvádějí na zadní etiketě, to ale podle vlády není na první pohled vidět.
Novela také reaguje na nová evropská nařízení, která opět umožňují rozšiřovat plochy vinic a upravují jejich obnovu.
Novelu kritizuje opoziční ODS, která tvrdí, že falšování vína neomezí. Jen podle ní postihne poctivé vinaře a vinotéky. Nově stanovené povinné obaly podle ODS také povedou ke zdražení vína. Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) neúspěšně navrhoval předlohu zamítnout.