Rozmístění čtyř praporů na východních hranicích aliance potvrdili lídři členských zemí NATO podle očekávání. Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba. Vojáci USA se stanou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. "Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispěje," podotkl.

Stoltenberg poznamenal, že rozhodnutí o posílení v oblasti o celkem asi 3000 až 4000 vojáků, kteří budou na určitou dobu "rotovat" z různých zemí, je založeno na doporučeních vojenských odborníků. Součástí posílení východního křídla NATO bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku.

Vojenští plánovači rovněž mají pro říjnové jednání ministrů obrany zemí NATO připravit podklady k diskusi o tom, jak posílit alianční přítomnost ve vzduchu a na moři v oblasti Černého moře.

NATO odmítá další studenou válku

I když dnes od některých politiků zazněla vůči Moskvě ostrá slova, alianční lídři zároveň varují před izolací Ruska. "Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci," řekl Stoltenberg. Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě i v jejím okolí.

Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na "pravidlech provozu", je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním. O výsledcích varšavského summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.

Stoltenberg bude s Rusy pravděpodobně mluvit i o tom, že summit dnes ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany. Znamená to podle generálního tajemníka NATO, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku nyní dokáží spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.

Kyberprostor je pátou dimenzí obrany

Dalším důležitým rozhodnutím aliančního summitu je uznání kybernetického prostoru za další operační oblast. Vedle země, vzduchu, vody a vesmíru se tak kyberprostor stal pátou dimenzí, ve které se bude aliance připravovat na případný střet s nepřítelem.

Summit se zabýval i otázkou financování obrany členských zemí. Stoltenberg přivítal, že v minulém roce výdaje na obranu stouply. Ministr obrany Martin Stropnický novinářům řekl, že aliancí doporučovaných dvou procent by Česko, které v současné době na obranu vynakládá kolem jednoho procenta, mohlo dosáhnout v roce 2025.

První ze dvou jednacích dnů summitu zakončila společná večeře aliančních lídrů za účasti představitelů Švédska a Finska. Je to vůbec poprvé, kdy byli zástupci obou severských zemí na takové jednání přizváni.