Oficiální návštěvu Pavel zahájil na generálním štábu, kde ho přivítal jeho nástupce v pozici náčelníka generálního štábu Josef Bečvář. Mluvili hlavně o blížícím se summitu NATO ve Varšavě, o nabídce zemí visegrádské čtyřky na společné cvičení v Pobaltí nebo o misích a cvičeních české armády.

Jedním z témat byla i otázka financování NATO. Pavel na tiskové konferenci řekl, že i když se situace za poslední necelý rok v otázce výdajů na obranu v alianci zlepšila, tempo přílivu peněz stále neodpovídá bezpečnostní situaci. Na otázku, jak je na tom Česká republika, Pavel řekl, že se nachází "v poslední čtvrtině".

Česko v současné době dává na obranu kolem jednoho procenta HDP, vstupem do NATO se zavázalo k příspěvku ve výši dvou procent HDP. Nynější vládní koalice chce výdaje zvýšit do roku 2020 na 1,4 HDP.

V Pobaltí hrozí ukrajinský scénář

Druhý nejvýše postavený muž aliance řekl, že rozsáhlá ruská agrese není na pořadu dne, nelze ale vyloučit to, že Rusko použije v Pobaltí podobný scénář jako na Krymu nebo na východě Ukrajiny. "Já si netroufám tvrdit, že ruská politika je jednoznačně agresivní vůči Evropě, že by Rusko mělo plány na rozsáhlou vojenskou intervenci do Evropy, to by určitě bylo přitažené za vlasy. Na druhou stranu nemůžeme nevnímat ty elementy hrozby, které jsou jasně prokazatelné," řekl.

Aliance podle Pavla neuvažuje o tom, že by do Pobaltí nebo obecně na svou východní hranici přesunula nějaké významné vojenské síly. Řekl, že to neodpovídá stále platné dohodě s Ruskem, ale ani aliančním principům.

Současnou politiku NATO vůči Rusku Pavel přirovnal k systému odstrašení z období studené války. Rusku by podle něj mělo být dáno jednoznačně najevo, že podobné akce jako na Krymu by měly za následek kolektivní akci aliance "ve smyslu obnovení státních hranic".

Aliance nebude na Ukrajině zasahovat

Zároveň zdůraznil důležitost otevřenosti a připravenosti k dialogu s Ruskou federací. Panuje podle něj předběžná neformální shoda na tom, že by se Rada NATO-Rusko měla opět sejít po červencovém summitu.

Špatnou bezpečnostní situaci na východě Ukrajiny, kde podle něj roste počet porušení dohody o zastavení palby roste, by neřešil vojenským vstupem aliance. Řešením je podle něj vytváření většího tlaku na obě strany konfliktu k mírovému řešení a intenzivní politická a diplomatická aktivita k naplnění dohod z Minsku.