Mezi členy vědecké rady jsou politik a historik Petr Pithart (KDU-ČSL), ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma či francouzská historička žijící ve Vídni Muriel Blaiveová, která dříve usilovala o křeslo ředitelky ústavu. Kandidáty dnes předložila ředitelka ÚSTR Pavla Foglové hlavní radě úřadu. Ta je odpoledne schválila pěti hlasy, zdržela se Naděžda Kavalírová. Zájmem je, aby nová vědecká rada byla s ÚSTR v bližším kontaktu. 

"Ta jména jsou vskutku skvostná," řekla jedna ze členů hlavní rady Emilie Benešová. Větší debata se prý vedla o Pitharovi, většina radních ho nakonec obhájila. "Petr Pithart patřil mezi odpůrce vzniku ústavu," uvedla Kavalírová. Na příštím jednání rady přibudou do vědecké rady další jména, dodal mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček. 

Patnáctičlenné osazenstvo předchozí rady v dubnu kompletně rezignovalo na protest proti nástupu Foglové a odvolání jejího předchůdce Daniela Hermana. Obávali se o další směřování instituce, která má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu. 

Vědecká rada je poradní platformou pro výzkum, členy na návrh ředitele ÚSTR schvaluje hlavní rada instituce. Foglová do ní navrhla historika Zdeňka Beneše, dánského historika a bohemistu Petera Buggeho, politologa Ladislava Cabadu, politologa Michala Pehra, švýcarského historika Adriana Portmanna von Arburga, historika a politologa Jana Rataje, politologa Karla Vodičku a psychologa a odborníka na československý samizdat Tomáše Vrbu. 

Odstoupily významné osobnosti

Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je oproti funkci člena hlavní rady neplacená. 

Mezi odstoupivšími členy bývalé vědecké rady byli kardinál Miloslav Vlk, historici Michal Lukeš, Ladislav Bukovszky či šéf Ústavu národní paměti ve Varšavě Lukasz Kamiński. Podle Benešové se předchozí vědecká rada scházela od roku 2009 jedenkrát až třikrát ročně, což není mnoho. Benešová tvrdí, že bývalé vedení ÚSTR se k vědecké radě chovalo, jako "kdyby to byla stafáž". "Neměli možnost vyvíjet soustavnou činnost," uvedla. To se nyní má změnit. "Chceme, aby se scházeli častěji a podíleli na nastavení jasné vize a směřování instituce," uvedl první náměstek ředitelky Zdeněk Hazdra. Foglová by chtěla, aby se vědecká rada víc zapojila do bádání a projektů ÚSTR. Nově vytvořená rada by se poprvé měla sejít ještě před prázdninami. 

Situace v ÚSTR je v poslední době napjatá. Spory o ÚSTR vyvrcholily odvoláním ředitele Hermana a jmenováním Foglové. Nová šéfka následně odvolala několik dalších zaměstnanců. Vládní ODS a opoziční ČSSD se navzájem obviňují z úsilí o politický vliv na instituci. Proti změnám se postavila i část zaměstnanců. Hlavní radu volí Senát, v němž má nyní převahu levicová opozice. 

Prečan nedávno ČTK řekl, že situace kolem ÚSTR je zpolitizovaná. Neboť zákon o ústavu poskytuje politikům možnost jmenováním nejvyššího orgánu ústavu, tedy rady, ovlivňovat jeho činnost a personální strukturu vedení. "Protože politikové nejsou schopni rozumného konsenzu, učinili ze záležitostí ústavu politické kolbiště," míní historik. "ODS byla spokojená v době, kdy měla rozhodující vliv na složení rady a odtud na obsazení vedoucích funkcí a obměňování personálu ústavu. Po loňských senátních volbách, kdy shodou okolností končilo funkční období většině členů rady, v jejímž čele stála pět let paní (Naděžda) Kavalírová, se změnil poměr sil Senátu," podotkl Prečan.