Porošenko na poradě s klíčovými ministry uložil podle ukrajinských médií řadu úkolů. Ministerstvo zahraničí má podle prezidentova pokynu informovat zahraniční diplomaty v Kyjevě o vývoji událostí a zároveň "zorganizovat třístranné telefonické rozhovory s vedením Německa a Francie, s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a iniciovat rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem".

Ukrajinská diplomacie se má také snažit o maximální posílení přítomnosti pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na hranici s Krymem a požadovat od "ruských okupačních vojsk", aby umožnily pozorovatelům inspekce objektů na Krymu.

Důvod k válce?

Moskva ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách "s diverzními a teroristickými silami" byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy.

"Není to ještě casus belli (důvod k vyhlášení války), ale Rusko pro casus belli aktivně střádá podobné historky," uvedl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba. Připomněl, že podobné incidenty se odehrály i těsně před vypuknutím rusko-gruzínské války v srpnu 2008.

Ukrajina je s to se sama ubránit a situaci okolo Krymu monitoruje, ujistil ve čtvrtek agenturu Reuters mluvčí ukrajinského generálního štábu Vladyslav Selezňov. Uvedl také, že od středy se poblíž hranic s Krymem koná plánované vojenské cvičení ukrajinských sil.

Putin zrušil schůzku normandské skupiny

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Odvolal také schůzku takzvané normandské skupiny, jejímiž členy jsou Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Ta se měla na nejvyšší úrovni sejít počátkem září na okraj konference států skupiny G20 v Číně. Porošenko vzápětí odmítl ruská obvinění jako nesmyslná a cynická.

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Putin na poradě bezpečnostní rady státu posuzoval otázku bezpečnosti Krymu po zmaření teroristických útoků, zejména opatření na pozemní hranici s Ukrajinou, na moři i ve vzduchu.

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže ve čtvrtek prohlásil, že Rusko v posledních dnech vysílá na sever anektovaného poloostrova vojenské posily, které nahrazují hůře vyzbrojené a méně početné jednotky.

Chtěli prý vyvolat paniku a zničit turistiku

Akci "diverzantů" organizoval podle ruské tajné služby FSB příslušník rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Jevhen Panov, který byl rovněž zatčen. "Mého bratra unesli (z Ukrajiny). Neexistuje jiná možnost, jak se mohl ocitnout na Krymu," tvrdí Panovův bratr Ihor, jehož citoval server listu Ukrajinska pravda.

Většina ze zajatých "ukrajinských diverzantů" jsou obyvateli poloostrova a někteří měli ruské doklady. Na Krymu chtěli několika výbuchy vyvolat paniku, aby "zničili turistiku", zabíjet ale v úmyslu neměli, uvedl dnes s odvoláním na nejmenované zdroje a výslechy zajatců ruský list Kommersant.

Přestřelky s "diverzanty" se podle verze FSB měly odehrát v noci z 6. na 7. srpna - kdy byl rovněž zatčen Panov - a v noci ze 7. na 8. srpna.

Proruský krymský gubernátor Sergej Aksjonov ve čtvrtek navrhl polapené diverzanty věšet. "S diverzanty se musí zacházet přesně tak, jak to dělají rolníci s vránami, které jim kradou úrodu. Zabíjejí je a věší na hranici, aby ostatní pochopili, že nikdo nesmí ohrožovat životy civilistů a vojáků na Krymu," prohlásil Aksjonov. Za celou akcí se podle něj skrývá americké ministerstvo zahraničí.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 po spěšně zorganizovaném referendu. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.