"Samotná Grand Prix byla vždy ztrátová," říká mluvčí Automotodromu Jiří Smetana. "Výše ztráty se odvíjela od toho, do jaké míry se podařilo sehnat financování z veřejných zdrojů," dodává.

Jenže v roce 2014 nebyl podnik z rozpočtu státu a kraje dotován vůbec a ztráta narostla na 60 milionů. Automotodrom si stěžoval, že desítky milionů dluží španělskému promotérovi šampionátu Dorna Sports a pokud včas nezaplatí, brněnská cena definitivně skončí.

Na pomoc přispěchal tehdejší ministr školství Marcel Chládek, který potřebné peníze poslal na účet Jihomoravského kraje. Kvůli průtahům až  v roce 2015.

Jenže evropská legislativa nedovoluje použít dotaci zpětně a peníze mohly být použity jen pro Grand prix 2015. Navíc nikdo nedodal požadovanou dokumentaci. Chládek svízelnou situaci tehdy okomentoval slovy: "Kvůli nějakým motorkám se nenechám zavřít".

Dotace na Velkou cenu | zdroj: Automotodrom

Labyrint dluhů a ráj peněz

Nakonec se problém neustálého shánění dotací vyřešil vytvořením Spolku pro GP ČR Brno, který bude od letošního roku závody pořádat. Společnost s jedním zaměstnancem je ale ve skutečnosti zástěrkou, protože celou akci má dál pod svým patronátem Automotodrom.

Firma, která nebyla schopná v posledních letech závody pořádat beze ztráty, si tak výrazně polepší. Bez ekonomického rizika získá 42 milionů korun. Oficiálně pronajme Spolku během akce pozemek a zúčastní se soutěže o pořádání veřejné zakázky. Už teď je jasné, že ji nikdo jiný vyhrát nemůže.

Většina akcií Automotodromu patří podnikateli Karlu Abrahamovi, otci stejnojmenného motocyklového závodníka. Abraham navíc vlastní i část pozemků pod okruhem. A prostřednictvím dalších svých firem (A.B.R. Invest a Abraham Motor Racing) vymáhá na Automotodromu pohledávky ve výši kolem 190 milionů korun. Což je mimochodem stejná částka jako základní kapitál celé firmy. Abraham by tak ovládl celou společnost.

Jenže naráží na odpor minoritního akcionáře v podobě Autoklubu ČR, který několikrát zablokoval možnost tyto pohledávky kapitalizovat. Paradoxně to byl ale právě Autoklub, přes který jako občanské sdružení mohla firma dostávat státní dotace.

Sponzorský trojlístek placený z daní

Proč má mít veřejná sféra zájem, aby víkendové závody přežily, není příliš jasné. Více než polovina rozpočtu padne jen na zaplacení zalistovacího poplatku Dorna Sports, který každý rok poroste ze současných 100 milionů korun až na 125 milionů v roce 2020.

Město Brno jako vlastník pěti procent akcií Automotodromu si nedávno nechalo udělat audit akce. Vyplynulo z něj, že Velká cena vytváří každý rok ztrátu ve výši několika desítek milionů korun. Tuto ztrátu vždy musely dorovnat veřejné dotace.

Kromě města prokazoval vehementní zájem o závody Jihomoravský kraj. Hejtman Michal Hašek dokonce neváhal za zády Automotodromu jednat přímo s Dornou o tom, že by kraj pořádal celý podnik sám. Jenže bez peněz ze státní kasy by kraj neměl šanci.

Do hry se nakonec zapojilo ministerstvo školství. Váhajícího Chládka vystřídala v čele úřadu Kateřina Valachová, v srpnu závody navštívila a výsledkem byla dohoda s Dornou. Jen letos přispěje ministerstvo částkou 60 milionů korun. Ministryně to zdůvodnila floskuli o veřejném zájmu.

Kolik bude muset veřejná sféra nalít peněz do letošní akce, záleží nakonec výnosech ze vstupného. Náklady na letošní Velkou cenu se nyní odhadují na 140 milionů korun. Motorističtí fanoušci tak budou let dotovat Velkou cenu nadvakrát. Ze svých daní i ze vstupného.