České zdravotnictví je dlouhodobě v krizi. Česká lékařská komora svolává na podzim mimořádný sjezd, kde chce řešit dvě nejproblematičtější oblasti, které trápí českou medicínu – nedostatek peněz a personálu.

Současná novela z produkce ministerstva zdravotnictví vyvolává sebevědomý dojem, že oba problémy dokáže vyřešit jednou ranou. Minimálně v případě českých sester.

Horší vzdělání znamená i horší plat

Model 4+1 má nahradit současný systém, kdy absolventi střední zdravotní školy musejí získat bakalářský diplom. Bez vysokoškolského titulu jsou pouhými zdravotnickými asistenty, kteří mohou pracovat jen pod dohledem a vykovávat jen omezené úkony. Musejí na ně dohlížet vysokoškolsky vzdělané sestry.

Němeček by byl nejraději, aby novela začala platit co nejdříve. Dnešní asistenti by totiž během ročního studia získali kompetence, které dosud získávaly sestry tříletým univerzitním studiem. Jako mávnutím kouzelného proutku by české nemocnice získaly čerstvou krev. "Věřím, že nám to pomůže rychleji získat nové sestřičky do praxe," oznámil na Twitteru ministr, který nijak nezastírá, že jeho anti-vzdělanostní novela má jasný cíl. I za cenu horšího vzdělání získat další - a levnou! - pracovní sílu.

Méně vzdělané sestry si v rámci tabulkových platů pohorší a zdravotnictví ušetří. Jako by už nešetřilo. Současný hrubý průměrný plat sestry ve státní nemocnici je 30 866 korun a průměrná mzda v akciových společnostech 25 434 korun. Vzhledem k tomu, že jde o platy vysokoškolsky vzdělaných lidí, nebo zkušených sester s několikaletou praxí, není taková mzda žádným lákadlem, kterému by se nedalo odolat.

Zkreslené statistiky

Na současném úbytku sester se podepisuje i demografická křivka. Slabší ročníky znamenají méně lidí, kteří si o to pečlivěji vybírají budoucí povolání. A málo prestižní práce za málo peněz pro není zrovna největším magnetem.

Ústav zdravotních informací a statistiky oproti mínění odborné veřejnosti přitom uvádí, že sester neubývá, ale naopak jich oproti loňskému roku přibylo. Jenže celkové číslo téměř 84 tisíc míst znamená počet úvazků, nikoli konkrétní osoby. Elektronicky sbíraná data je nutné brát s rezervou, protože jestli něco opravdu vystihuje práci ve zdravotnictví, tak jsou to přesčasy, nutnost vykonávání více úvazků najednou a porušování zákoníku práce.

Navíc i takto zkreslené statistiky uvádějí, že každoročně klesá počet sester v lůžkové akutní péči. Obecným trendem u sester je přechod z JIP oddělení se směnným provozem na přijatelnější práci na ambulancích.

Převzdělané ošetřovatelky, nebo nevzdělaní pololékaři?

Základní otázkou je, zda zdravotní sestry skutečně potřebují vysokou školu. Úklid skříně, sběr špinavého prádla, převlékání lůžek, odnášení zkumavek do laboratoře, přinášení výsledků, roznos pití pro pacienty, dezinfikování prostorů, chystání nástrojů pro lékaře, měření teploty, krmení pacientů s poruchou přijímání, odvoz pacientů na vyšetření, nebo doplňování pomůcek ze skladu zvládne jedinec i bez let strávených na univerzitě. Problémem ale je, že takovou práci u nás vykonávají sestry. Přitom by ji zvládli sanitáři, uklízeči, nebo ošetřovatelky.

V současné personální krizi se navíc čím dál více prosazuje trend, kdy sestry přebírají za přetěžované lékaře některé jejich kompetence. V zájmu pacienta je, aby sestra byla k takovému výkonu dostatečně kompetentní a vzdělaná. Jeden rok studia na vyšší odborné škole ji k zastoupení doktora jistě příliš nekvalifikuje.

Němeček ve snaze prosadit svůj plán argumentuje i tím, že v sousedním Německu takový systém funguje. Má pravdu, v Německu ano. V ostatních zemích západní Evropy nikoli. Dokonce i směrnice EU vyžaduje, aby sestrám bylo umožněno pokračovat ve studiu a před nástupem do práce mít 4600 hodin teoretické a praktické přípravy na náročné povolání. Můžeme se jen domnívat, jak náročný rok na vyšší odborné škole by měl budoucí sestry čekat.

I když je název "zdravotní sestra" historicky odvozen z dob, kdy péči o pacienta prováděly řádové sestry, nemůžeme po jejich soudobých následovnicích vyžadovat, aby dělaly svoji práci jen z lásky k Bohu. Ministr zdravotnictví by se měl zamyslet, jestli je opravdu řešením snižovat sestrám vzdělání, nebo by nebylo přece jen lepší jim přidat peníze. Jinak se možná začnou modlit k Bohu i pacienti v českých nemocnicích.