Zákon o tlumočnících a překladatelích stanoví přísnější a jasně daná kritéria pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění, zvyšuje také odměny za odvedenou práci. Účinný by měl být od 1. ledna 2018 stejně jako zákon o soudních znalcích. Ministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán doufá, že obě předlohy Sněmovna schválí.

Návrh zákona o překladatelích a tlumočnících vláda projednala bez rozporů, původně k ní mělo připomínky ministerstvo financí, kvůli platům pro nový dohled nad překladateli a tlumočníky.

Nově by měla být u soudů rozlišena tlumočnická a překladatelská činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Zákon zavede i právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. 

Zákony stanoví požadavky na vzdělání, praxi a odborníky čekají zkoušky

Nebude tak už záležet na vůli předsedů krajských soudů, kteří nyní žadatele nejmenují například tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk je už tlumočníků dostatek. Návrh dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Každý tlumočník a překladatel navíc bude muset složit jednotnou zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti.

Dlouho očekávaný zákon o znalcích pro nové uchazeče zavádí vstupní odborné zkoušky, u stávajících znalců chce přezkoumávat jejich posudky. Zvyšuje také odměny za posudky a zpřísňuje požadavky na znalecké ústavy.

O úpravu pravidel pro znalce a vyšší kontrolu jejich práce se pokoušeli už Pelikánovi předchůdci. Aktuální návrh počítá s tím, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů.

Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku před odbornou komisí. Pro jednotlivé obory budou jasně určeny podmínky ohledně vzdělání a praxe. Nový zákon také předpokládá zpětné hodnocení práce znalce, a to nejméně tří náhodně vybraných posudků každých pět let.

Návrh dále definuje odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění. Znalecké ústavy zákon zachovává, do budoucna však v tomto ohledu počítá pouze s vysokými školami, veřejnými výzkumnými institucemi a podobnými odbornými pracovišti.

Ostatní znalci mohou pracovat buď samostatně nebo se sdružovat do nově zavedených znaleckých kanceláří, kde budou moci působit znalci se stejným i se zcela rozdílným znaleckým oprávněním.