Pokud jde o odpad, běžný člověk obvykle řeší maximálně to, zda ho vyhodil nebo zda mu včas vyvezli popelnice. Existují však různé skupiny lidí, které vyhozené věci doslova nenechávají klidnými. Ve Spojených státech například od 70. let působí "garbage guerillas", což by se dalo přeložit jako "odpadkové bojůvky". Jejich cílem ovšem není boj proti odpadu, ale jeho získávání. Kradou totiž odpadky hollywoodských celebrit.

Sběrači fetišů však nejsou jen americkou specialitou. Novináři z nejčtenějšího českého bulváru v republice detailně rozebrali každý kousek, který našli v popelnici Michala Davida nebo Heleny Vondráčkové. Jejich pátrání sice obohatil čtenáře o poznatky typu: "Heleno, co ta bonboniéra? Tomu říkáš dieta?", ale volná interpretace zůstala na úrovni bulvární publicistiky.

Hledači spláchnuté závislosti

Rozbor obsahu odpadkového koše ale může být docela vážná věc. Kriminalisté při vyšetřování trestných činů pracují s obsahem odpadkových košů na místě činu zcela běžně. V rámci boje proti zločinu zkoumají také biologický odpad. Dobrým pomocníkem je pro ně analýza odpadních vod, kterou využívají v boji proti drogám. 

Tuto metodu běžně používají i čeští policisté. Analýza odpadních vod ze základních škol v Orlové a Bohumíně dokonce přineslo alarmující zjištění o omamných a psychotropních látkách. Znásledujících testů pak vyplynulo, že drogy brala čtvrtina žáků devátých tříd. Nešlo přitom o kouření marihuany, nejčastější bylo užívání pervitinu. 

Vyhazuji, tedy jsem

Odpadky o nás prozrazují mnohem více, než si běžně uvědomujeme. Nejde samozřejmě jen o drogy nebo čokoládové bonbony. Odpadky odrážejí také naše zvyky a vzorce chování. Archeologové díky domu mapují celé civilizace. Byla jen otázka času, kdy někdo začne podobným způsobem studovat i současnost.

Hozenou rukavici zvedli antropologové, kteří obor o odpadcích překřtili na garbologii podle jednoho z amerických slov pro odpad. 

To, že garbologie vznikla v 70. letech ve Spojených státech, není náhoda. Čím je nějaká společnost bohatší, tím více toho zkonzumuje a vyhazuje. Právě konzumní kultura, kterou charakterizuje stále větší množství jednorázových věcí, vytváří tolik odpadu, že v něm o nás čtou garbologové jako v knize. 

Společenské rozdíly z popelnice

I v Česku má garbologie svoje místo. Zatím nejrozsáhlejší výzkum provedli čeští vědci před čtyřmi lety. Antropologové z plzeňské univerzity se zaměřili na rozdíly v konzumním chování mezi obyvateli sídliště Vinice a rezidenční lokality Sylván. Po domluvě s firmami na svoz odpadu získali odpad pouze ze sledovaných domácností.

Nakonec prostudovali přes 130 kilogramů odpadků. Co v nich po pečlivém rozdělení na jednotlivé kusy a jejich evidenci zjistili? Půlka odpadu bylo jídlo, přičemž skoro pětina z toho nebyly zbytky, ale celá jídla. Zajímavé bylo, že zatímco obyvatelé sídliště vyhazovali nejčastěji maso a zeleninu, v "bohatší" rezidenční čtvrti převažoval pytlíkový čaj, často celá balení, a nealkoholické nápoje.

Lidé ze sídliště nejraději nakupovali v supermarketech v akcích, kde také nakupovali dvakrát více než sledovaná skupina z rezidenční čtvrti. Nejvíc se sociální rozdíly ale projevily na konzumaci alkoholu. I když ho obě čtvrti vypily zhruba stejné množství, lidé ze Sylvánu měli nejraději Frisco a víno.

Rozdílný typ alkoholu odráží podle antropologů nejen jiné finanční možnosti, ale i společenský status. "Prostší" pivo tak převažovalo u obyvatel sídliště.

Podobně se společenské rozdíly odrážely i na oblibě "nezdravých" potravin, kterým holdovali víc lidé ze sídliště. Nejčastěji šlo o cukrovinky, polotovary i instantní polévky a omáčeky. Možná i proto vyhazovali také jednoznačně větší množství zdravotnického materiálu, především obalů od léků. V jedné věci se ale obě skupiny silně podobaly. Zhruba 35 procent jejich odpadu vůbec nemuselo skončit na skládce, protože šlo o recyklovatelný odpad.

No co, říkáte si, to bychom vám dokázali popsat i bez přehrabávání odpadků. Jenže lidé toho na sebe obvykle neprozradí tolik, kolik na vás "napráská" váš odpad. Garbologové tak dokážou přesně popsat, jak se chováte doopravdy. Pokud si tedy po přečtení tohoto článku nezačnete dávat větší pozor na to, co házíte do koše.