Webové stránky dopravního podniku mají aplikaci, která ukazuje volná místa na záchytných parkovištích P+R (park+ride), tedy "zaparkuj a jeď". Pohled na ně ale příliš velké naděje na zaparkování nevzbuzuje, spíše naopak.

Na Černém mostě je kapacita 400 míst zcela naplněna, na západní straně Prahy na Zličíně je situace úplně stejná. O nic lépe na tom nejsou ani Letňany na severu a Radotín pro řidiče, kteří přijíždějí z jižní strany.

Když možnost parkovat na těchto parkovištích za dvacet korun na den padá, řidiči se mohou pokusit přejet přes další část Prahy například na Chodov, nebo hledat nějakou dražší alternativu v podobě parkování u obchodů. 

"Praha oficiálně P+R řeší. Akorát to nemá žádné výsledky. Jsme silně nespokojeni s neefektivností tohoto procesu," upozorňuje pražský zastupitel za Piráty Ondřej Profant, který se situací kolem parkování zabývá.

Modrá znamená boj místo

Nedostatek míst na záchytných parkovištích na kraji Prahy způsobilo nedávné rozšíření takzvaných modrých zón. Jejich cílem je zpoplatnění parkování. Zóny namísto klasických parkovacích automatů zvýhodňují rezidenty s parkovací kartou.

Ale ani oni nemají parkování zadarmo, stojí je to 1200 korun ročně, a stoprocentní jistotu také nemají. Smí sice v zóně parkovat, ale když na ně nezbude místo, mají smůlu. Parkovacích karet se totiž rozdalo víc, než kolik je míst za modrým pruhem.

Přespolní ovšem nemají vůbec šanci. V modré zóně můžou i přes parkovné strávit maximálně tři hodiny. Nepoctivé řidiče odhalí vozidlo s kamerami, nebo strážníci se speciálním zařízením. 

První modrá zóna se objevila v centru Prahy už před dvaceti lety, od srpna modré pruhy mají zase další městské části. Není divu. Zavedení modré zóny spouští dominový efekt. Když se jedna městská část rozhodne pro modré pruhy, přespolní řidiči začnou parkovat v sousední čtvrti, která modrou zónu ještě nemá. 

"Dlouhodobé zkušenosti ze starších zón jsou takové, že ulice jsou stále plné zaparkovaných aut, viz např. Praha 7," říká Profant. Hlavní problém ale nevidí v tom, že se auta přelévají do čtvrtí bez zón. "Nedochází k přelévání, ale spíše jen ke koncentraci rezidentů v rámci zaparkovaných aut," tvrdí.

Peníze hýbou Prahou

Nejenže letos v srpnu namalovaly modré pruhy další městské části, ale parkování podražilo i v těch starších. Peníze získané za parkování přitom nejsou určeny k řešení parkování obecně. Například na území Prahy 6, která v srpnu zavedla modré zóny, nejsou žádná záchytná parkoviště. Nová parkoviště P+R nevznikla ani při nedávném protažení metra na lince A k nemocnici Motol. V okolí nejsou žádné pozemky, na kterých by mohla vyrůst místa pro parkování. 

Nedostatek záchytných parkovišť by mohly řešit parkovací domy a podzemní garáže. Tylovo náměstí, horní část Václavského náměstí, Klárov, pod Kinského sady, Senovážné náměstí, u Vítězného náměstí, nebo Veleslavín jsou místa, tam všude magistrát sliboval postavit parkovací domy. Dosud se tak ovšem nestalo. 

Ani výhledově se na tom nic nezmění a peníze vybrané na parkovném se do výstavby nových parkovacích domů nebudou investovat. Jak bylo nedávno rozhodnuto, poputují na školství a sport. 

Kromě radnic vydělávají na parkovném i soukromníci. Pražským magistrátem budovaný vnitřní pražský okruh výrazně zkrátí cestu do míst, kde se nedá snadno a zadarmo zaparkovat.

"Okruh přichází s vlastními komerčními parkovišti (Blanka se dvěma) a obecně jsou u něj komerční parkoviště," doplňuje Profant. Upozorňuje ale, že "rezidentům centrálních částí slouží k možnosti vyjet z města tam, kde potřebují". Chtělo by se dodat, že do míst, kde ještě nejsou modré parkovací zóny.