Blokáda se týká veškerého materiálu zneužitelného k protiizraelským aktivitám, tedy i betonu, který Hamas používá k budování tunelů. Stavební novinka z domácích zdrojů, kterou vyvinula absolventka stavební fakulty Madž Mašhrávíová, může Gaze pomoci povstat z popela.

O alternativu klasického betonu se dvaadvacetiletá Mašhrávíová zajímala už na studiích. Loni spolu se svým partnerem v podnikání Ravánem Abdallatífem vyrobila lehčené tvárnice, které dostaly jméno "zelený koláč".

Při výrobě se používá popel ze spáleného uhlí, cihly jsou přitom o čtvrtinu levnější než klasické betonové. Výrobek zatím nesplňuje stoprocentně technické parametry a neví se, jakou bude mít životnost, ale Mašhrávíová už má zákazníky.

Na to, aby Palestinci v Gaze získali povolení k dovozu cementu a dalších složek betonu, potřebují řadu povolení. Tím se ale zpomaluje rekonstrukce poškozených staveb. Šedesátiletá Fádja Nadždžáhová bydlívala v tříposchoďovém domě, který byl za bojů zasažen. Po dvou letech bydlí šestičlenná rodina v plechovém domku na okraji Gazy. Přístřešky poskytly Katar a Spojené arabské emiráty.

"Po válce jsem byla ráda, že mám kam jít. Ale myslela jsem, že to bude na pár měsíců. Vždy, když jdu na ministerstvo výstavby, řeknou mi, že oprava je zpožděná," cituje ženu server Middle East Eye.

Nápad nahradit klasické stavebniny něčím místním mělo mnoho lidí, ale na rozdíl od Mašhrávíové nevytrvali. "Zjistili jsme, že cement nemůžeme úplně vynechat, ale můžeme jeho množství snížit," řekla. Při výrobě betonu se používají přísady a písek, což jsou další dvě složky dovážené z Izraele. Mašhrávíová zjistila, že továrny na asfalt při spalování uhlí a dřeva produkují tuny popela. Napadlo ji, že by tyto dvě nezbytné dovážené položky mohla nahradit právě tímto místním zdrojem.

Téměř jako beton

Její tvárnice musely projít testy nosnosti a odolnosti proti vodě a ohni. Ty první odolaly tlaku pouze 0,2 megapascalu (MPa), zatímco požadovaná odolnost jsou tři MPa. Ty nejnovější už odolaly tlaku 2,7 MPa a jejich vlastnosti se vyrovnávají běžnému betonu. Výsledný produkt se jmenuje zelený, protože je šetrný k životnímu prostředí, a koláč, protože je lehký, řekla mladá žena.

Tvárnice začala vyrábět ve velkém a loni v srpnu se našel první zákazník. Na výstavbu zdi si objednal 1000 tvárnic. "Zpočátku váhal, ale když byla stavba dokončena, řekl, že nečekal, že budou ty bloky tak dobré a pěkné. Pro mě to byl splněný sen," řekla Mašhrávíová. "Jakou to má životnost, bude možné říci za deset let," přiznává.

Ásim Nabíh z městského úřadu práci Mašhrávíové oceňuje. "Je to důležité, její projekt poskytuje levnější a lehčí alternativu, kterou lze vyrobit téměř z ničeho," řekl. Mašhrávíová zatím nemůže z finančních důvodů přijímat větší zakázky, i když ji podporuje město i univerzita. Lidé se navíc obávají riskantní investice do zeleného koláče.

"Když zde chcete začít podnikat, musíte mít odvahu. Lidé názor nemění snadno. Chce to čas. Tři měsíce jsme se snažili ukázat, že je to odpovídající alternativa betonu," řekla. Hlavním argumentem je cena. Zatímco náklad písku stojí 200 dolarů (5100 Kč), totéž množství popela pouze 25 dolarů (640 Kč). "Je to velmi levné a díky tomu se o to lidé zajímají," řekla Mašhrávíová.

Uznává, že najít náhradu za cement z hlediska kvality a trvanlivosti je těžké. Nepřestává ale experimentovat a používá například geopolymery vyráběné z hlinitokřemičitanů.

"Cement se vyrábí ze silikátů, je to vlastně něco organického, co se nachází v přírodě a může přetrvat stovky let. Geopolymer je z chemických látek jako superoxid draselný a alkaloidy, takže něco, co sice nevydrží tak dlouho, ale pro tuto chvíli to stačí. Není to stejně dobré jako cement, ale pro situaci, v jaké jsme my, to stačí," říká Mašhrávíová. Doufá, že Gaza díky zelenému koláči jednou přestane být závislá na dovážených stavebních materiálech.