Hillary Clintonová má nakročeno k prezidentství. Bývalá šéfka americké diplomacie a někdejší první dáma Ameriky je favoritkou na prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu. V březnovém průzkumu Zogby Analytics se pro ni vyslovilo 46 procent voličů demokratů.

Další z možných kandidátů mají propastný odstup. Druhý viceprezident Joe Biden je zpět o 33 procent, preferuje ho 13 procent dotázaných.

O nominaci však není rozhodnuto, kandidáti mají před sebou sérii primárek. Jejich cesta do Bílého domu vede přes minové pole, kde se každý špatný krok může vymstít. Dokáže přes ně Clintonová projít? Odpověď bude známa během příštích dvaceti měsíců, nejpozději druhé listopadové úterý příštího roku, kdy si Američané zvolí 45. prezidenta.

Platí, že každý z kandidátů má svou Achillovu patu. Jenže Clintonová má zranitelných míst víc, přímo požehnaně:

1. Soukromý e-mail

Nejčastěji zmiňovaný malér. Hillary Clintonová jako ministryně zahraničí v letech 2009 až 2013 nepoužívala pro úřední korespondenci vládní e-mail s doménou state.gov, ale soukromou schránku. Její e-mail byl na serveru, který prověřili experti z ministerstva, měl však nižší stupeň ochrany než vládní server a veřejněpřístupnou přihlašovací stránku.

Hillary se provinila nejen neopatrným zacházením s citlivými informacemi. To, že používala soukromý e-mail k úřední korespondenci, je v rozporu se zákonem o právu na svobodný přístup k informacím. Zatímco vládní e-maily jsou automaticky archivovány, Clintonová mohla korespondenci ze soukromého e-mailu mazat, a tak svévolně filtrovat informace.

Hillary tento týden přiznala, že udělala chybu. Perličkou na jejím kiksu je, že v roce 2011 podepsala ministerský oběžník, který upozorňuje zaměstnance, aby k úřední komunikaci používali výhradně vládní e-mail.

2. Odpovědnost za útok na konzulát v Benghází

V roce 2012, kdy byla Hillary ministryní zahraničí, zahynuli při útoku na americký konzulát libyjském Benghází čtyři lidé včetně velvyslance. Vyšetřovací výbor senátu dospěl k závěru, že na tragických důsledcích útoku mělo podíl vedení ministerstva zahraničí, které podcenilo informace o hrozbách teroristů a neposílilo ochranu diplomatické mise. Pravdou však je, že velvyslanec o vyšší ochranu nepožádal.

Právě tato vyšetřovací komise zjistila, že Clintonová nepoužívala vládní e-mail. Vyžádala si komunikaci ministryně a jejich lidí. Na vládním serveru však chyběla. Mezitím Clintonová vydala ze své schránky na 55 tisíc stran komunikace. Jejich prověrka potrvá měsíce.

3. Dary od despotů

Nadace Billa, Hillary a Chelsea Clintonových v minulosti přijala desítky milionů dolarů od vlád nebo vládních organizací z Alžírska, Bruneje, Kataru, Ománu a Saúdské Arábie. Tyto státy vede americké ministerstvo na seznamu režimů, které závažně porušují lidská práva a diskriminují ženy.

4. Přemrštěné honoráře za přednášky

Manželé Clintonovi jsou prosperující rodinná firma. Za přednášky nejdou s cenou pod 200 tisíc dolarů (plus cestovní výdaje a diety). K jejich aktivitám se nedávno připojila dcera Chelsea, která bere za řeč kolem 75 tisíc dolarů. Jen Clinton po odchodu z Bílého domu vydělal na přednáškách přes 100 milionů dolarů.

Deník Washington Post napsal, že Hillary loni v březnu za půlhodinovou přednášku na Kalifornské univerzitě v Los Angeles brala 300 tisíc dolarů. Žádost univerzity o slevu její štáb odmítl. Výše honoráře by patrně nebyla zarážející, pokud by politická celebrita přednášela v obchodní společnosti nebo na konferenci byznysmenů, ale ve škole…?

Někteří z Američanů patrně pozvedli obočí také tehdy, když Clintonová v rozhovoru pro The Guardian tvrdila, že když z Bílého domu s manželem odcházela, byli "úplně na mizině". Její kritici to označili za důkaz, že Hillary je odtržena od problémů běžných Američanů.

5. Falešná dívčí válka

Clintonová se profiluje jako politička, která se zasazuje o rovné příležitosti žen. Loni si posteskla, že ženy za stejnou práci dosud dostávají méně peněz než muži. "Před 20 lety dostávaly ženy 72 centů za práci na postu, kde muži brali jeden dolar. Teď to je 77 centů k dolaru," citoval ji internetový portál Free Bacon. Portál se podíval na platy jejího štábu v době, kdy byla senátorkou (2001 až 2009). A vyšlo najevo, že muži v jejím týmu měli průměrný plat 56 499 dolarů ročně, ženy 40 791. To znamená, že Clintonová se držela starého amerického průměru 72 centů pro ženu/ 1 dolar pro muže.

6. Emoční labilita

Během své první kandidatury na prezidentku v roce 2008 se Hillary několikrát rozplakala, což vyvolalo pochyby o její emoční vyrovnanosti a psychické odolnosti. Obojí by Američané u vrchní velitelky mohli očekávat.

7. Libido Billa Clintona

Na prezidentství Billa Clintona zanechal černou kaňku jeho poměr s kyprou stážistkou Monikou Lewinskou. Jenže Bill měl i po odchodu z Bílého domu několik milostných eskapád. John Heilemann a Mark Halperin v knize 'Game Change' o prezidentských volbách v roce 2008 citují Hillary: "Znáš mého manžela a dobře víš, že ho nemůžu pořád sledovat. Může dělat potíže," procedila Clintonová skrz zuby během rozhovoru s Barackem Obamou.

Pro Američany, kteří lpí na rodinných hodnotách, by mohlo být manželství Clintonových problém.

Kromě těchto sedmi slabin však mohou protivníci Clintonové otevírat také "uzavřené" případy pocházející z dob, kdy Bill Clinton působil jako guvernér Arkansasu a poté jako prezident. To jsou hlavní z nich:

1. Whitewater

Clintonovi byli podílníky ve stejnojmenné developerské společnosti. Čelili podezření, že zneužili svého postavení a kontaktů v době, kdy byl Clinton guvernérem Arkansasu (počátkem 80. let) a snažili se ovlivnit bankéře, aby krachující společnosti poskytli půjčku.

Vyšetřování to neprokázalo, podezření na Clintonových však ulpělo.

2. Travelgate

Hillary Clintonová dala po nástupu Billa Clintona do Bílého domu v roce 1993 propustit sedm zaměstnanců, kteří se starali o dopravu novinářů provázejících prezidenta. Clintonová je chtěla nahradit svými lidmi z Arkansasu. Poté, co její iniciativa vyšla najevo, byli propuštění zaměstnanci přijati zpět.

3. Filegate

Personální odbor Bílého domu si v letech 1993 až 1994 vyžádal od FBI osobní složky některých republikánů. Tuto žádost neodůvodnil. Podíl prezidenta a jeho manželky na této akci nebyl prokázán.

4. Pardongate

Bill Clinton v roce 2001, doslova v posledních hodinách svého prezidentství, udělil milost finančníkovi Marku Richovi obviněnému z daňových úniků a porušení embarga na obchod s Íránem. Vyvolalo to podezření, že Rich si milost koupil, protože jeho manželka před tím poskytla sponzorské dary Demokratické straně.

Z tohoto výčtu je patrné, že Hillary Clintonová má za sebou nejen dlouhou politickou dráhu, ale také dlouhou šňůru přešlapů. Jednotlivé poklesky její kandidaturu patrně nezhatí. Pokud se ale všechny vloží do šejkru a promíchají, může z nich být pořádně výbušný koktejl schopný vyhodit prezidentskou kampaň do povětří.