Clintonová vydala paměti. Cituje a chválí Havla
10. 6. 2014 – 16:48 | Zpravodajství | Ondřej Neufus
Někdejší americká první dáma a ministrině zahraničí Hillary Clintonová vydala paměti. Ve své knize Hard Choices (Těžká rozhodnutí) vyzvihuje projev bývalého prezidenta Václava Havla u příležitosti rozšíření Severoatlantické aliance z roku 1999. Kniha je k dostání v USA a v některých evropských státech.
Clintonová v knize připomíná summit aliance v dubnu 1999, první po rozšíření NATO o Česko, Polsko a Maďarsko. "Na schůzce jsme se velmi optimisticky dívali na budoucnost Evropy i NATO," uvádí Clintonová. Vyzdvihuje přitom projev Havla, kterého označuje za přesvědčeného obránce demokracie. Clintonová zároveň obhajuje rozšíření NATO směrem na východ, podle ní to je bezpečnostní pojistka pro státy střední a východní Evropy.
"Doufejme, že vstupujeme do světa, kde o osudu národů nebudou rozhodovat mocní zahraniční diktátoři, ale samy tyto národy," cituje Clintonová z Havlova projevu. Tehdejší český prezident podle ní mluvil i o tom, že lidé v nových členských zemích NATO jsou připraveni bránit svobodu, kterou nedávno získali.
Clintonová připomíná i další vlny rozšíření NATO směrem na východ a vnímá je pozitivně. Ohrazuje se přitom proti tvrzení, že vstup dalších evropských států do aliance vyprovokoval ruského prezidenta Vladimira Putina k anexi ukrajinského poloostrova Krym.
"Putinovo tvrzení, že 'otevřené dveře aliance' představují hrozbu pro Rusko, znamená jen tolik, že Putin na rozdíl od (bývalých prezidentů) Borise Jelcina a Michaila Gorbačova odmítá představu, že by vztahy Ruska se Západem mohly být partnerské a mohly by podporovat společné zájmy," napsala Clintonová. Podle ní by bez východního rozšíření NATO byla krize na Ukrajině ještě vážnější a bylo by mnohem obtížnější zastavit ruskou agresi.
Clintonová tvrdí, že její názor potvrzují i vyjádření politiků i občanů z nových členských zemí aliance, kteří prý jsou za členství vděční. "Díky NATO mohou do budoucnosti hledět klidněji, i přes ambice ruského prezidenta Vladimira Putina," napsala bývalá americká ministryně.
Clintonová se v knize téměř nevěnuje dalšímu spornému bodu ve vztazích mezi NATO a Ruskem: americkému plánu na vybudování protiraketového systému se základnami v Česku a v Polsku. Se záměrem přišla administrativa bývalého prezidenta George Bushe; současný prezident Barack Obama, v jehož vládě byla Clintonová šéfkou diplomacie, plán v roce 2009 odvolal. Clintonová důvody nepřibližuje a o systému se zmiňuje pouze jednou větou v souvislosti s tím, že ho Rusko kritizovalo.